Časopis Naše příroda – č.1, 2009

Dnes opět přináším krátké anotace článků aktuálního čísla časopisu Naše příroda. Časopis vychází každé dva měsíce a věnuje se, jak název napovídá, zejména přírodě české a slovenské. Z aktuálního čísla doporučuji především článek fotografování rosniček, který pochází z mé dílny.

Aktuální číslo časopisu Naše Příroda přínáší i můj článek o fotografování rosniček a další mé fotografie z přírody, třeba snímky ledňáčků.
Rosnička zelená (Hyla arborea), Rosnička zelená (Hyla arborea), European tree frog, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo 3540 LS + RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 24. května 2008 8:05:40, Polanka nad Odrou (Česko)Vosy, které prý nebodají/ Hana a Vladimír Motyčkovi
Sociálně žijící vosy u nás patří do dvou podčeledí čeledi vosovitých, a to do podčeledi vos (Vespinae) a podčeledi vosíků (Polistinae), a jistě je mezi námi jen málo jedinců, kteří by neměli s těmito zvířátky nějakou tu osobní – většinou málo příjemnou – zkušenost. Známá jsou i jejich hnízda, dovedně vystavěná z papíroviny, která mají většinou tvar uzavřené koule. To „většinou“ je nutné zdůraznit, protože právě vosíci, o kterých dnes bude řeč, si stavějí hnízda zcela odlišná.

Ledňáček říční/ Pavel Čech
Ledňáček říční bývá často považován za symbol nepoškozené, zdravé krajiny. Mimo dobu hnízdění můžete tohoto nádherně zbarveného ptáčka zastihnout kdekoli u vody, nejlépe mu však vyhovují vodní toky s původními svislými břehy. V jejich stěnách a pod obnaženými kořeny stromů si totiž ledňáček nejsnáze buduje své hnízdo. Takové přírodní podmínky ovšem splňují obvykle jen inženýrskými zásahy nenarušené a u nás čím dál vzácnější úseky přirozeně tekoucích potoků a řek.

Lišejníky a prostředí/ Michal Skalka

Mezi širokou veřejností je hluboce zakořeněný nesmysl, že lišejníky rostou jen v čistém prostředí. Je to asi taková pravda, jako kdybyste říkali, že psi koušou pošťáky. Stejně tak jako pošťák může být rdoušen jezevčíkem a cizí doga jej uslintá radostí k smrti, tak i některé lišejníky můžete najít v prostředí pro člověka velmi špinavém a jiné zase jen v prostředí pro člověka superčistém.

Procházka jarní přírodou/ Ivana Vojkovská

Když se objeví první jarní paprsky a začne se zelenat okolní krajina, je to pro mnohé z nás pozvánka na procházku do probouzející se přírody. Obzvlášť jedinečný půvab má tzv. jarní aspekt našich listnatých lesů, kdy vegetační kryt hýří všemi barvami. Jestliže se v tomto období vydáme do nejbližšího lesa, můžeme spatřit bohaté bylinné patro tvořené rozkvetlým kobercem mnoha zajímavých a mnohdy i chráněných rostlinných druhů.

Do přírody s Petrou Janů/ Tomáš Padevět
Populární zpěvačka, která se stále drží na špici české pop music. Získala tři Zlaté slavíky. Začínala u rockové muziky a v současné době chystá po letech novou desku.

Výlet do beskydské divočiny/ Martin Janoška
Chcete zažít nefalšovanou beskydskou divočinu, kde žijí karpatské šelmy a v neschůdných stržích uprostřed pralesů šumí vysoké vodopády? Pokud ano, objednejte si terénní exkurzi v ekologicko-výchovném areálu Muchovice v Ostravici pod Lysou horou.

Jeskyně Na Pomezí/ Petr Zajíček

Jeskyně plná bělostných náteků a krápníků a útočitě zimujících netopýrů. Tak lze charakterizovat náš nejrozsáhlejší podzemní krasový systém vytvořený v krystalických vápencích neboli mramorech. Byla objevena relativně nedávno, snad i proto má zachovalou krápníkovou výzdobu. Nachází se za hřebenem Hrubého Jeseníku mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná.
Rosnička zelená (Hyla arborea) Rosnička zelená (Hyla arborea) European tree frog, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo 3540 LS + RRS BH55, Clona: 14, Doba expozice: 1/20 s, ISO: 160, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 24. května 2008 15:33:52, Polanka nad Odrou (Česko)Fotografujeme rosničky/ Ondřej Prosický
Jedním z atraktivních zvířat, které můžete nalézt v blízkosti našich vod, je rosnička zelená. Tento nápadný živočich zaujme každého milovníka přírody a fotografa dvojnásob. V článku se pokusím žabku stručně představit a popsat několik doporučení jak zelenou krasavici fotografovat.

Rýchorské rozjímání/ Topí Pigula
Vystoupat něco přes 500 výškových metrů z Horního Maršova do Dvorského lesa dá člověku trochu zabrat. Ale pro vnímavého, drobně poučeného „laika“ je procházka Rýchorami ve východních Krkonoších výletem do otevřené učebnice přírodopisu i lekce z praktického lesnictví, kterou mu nachystala sama příroda.

Zahradní jezírko/ Radomil Hradil
Zahradní jezírko je chloubou zahradníka, oázou života i klidu a zároveň místem, které na sebe soustřeďuje pozornost dvou- i vícenohých návštěvníků a obyvatel zahrady. Vytvořit takový biotop přitom není nijak obtížné a výsledek nás začne těšit poměrně záhy po založení. Podívejme se tedy dnes na to, jak si zahradní jezírko pořídit.

Jedlé dary přírody – Ptačinec žabinec/ Květa Šimková
Ptačinec žabinec, nazývaný též ptačinec prostřední (Stellaria media) je známým plazivým plevelem na zahrádkách. Ne každý však ví, že si jím můžeme výrazně obohatit i svůj jídelníček. Ptačinec žabinec obsahuje totiž významné množství vitaminu C, ale také karoten, draslík, vápník či hořčík. Stačí tedy docela malé množství a máme o denní přísun mnoha vitaminů a minerálů vystaráno. Tato jednoletá drobná rostlinka roste hojně po celý rok, protože se stále omlazuje. Její křehké výhonky nám jsou tedy vždy k dispozici, ať už k „uždibování“ nebo k dalšímu zpracování.

Třídění a recyklace plastů/ Josef Dufek
Doba, kdy bylo třídění odpadu v domácnostech tabu, je již v nenávratnu. Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité obaly. Také osvěta ve třídění odpadu doznala vysoké úrovně. K dispozici jsou informační materiály, střediska ekologické výchovy…a dokonce se tématika třídění odpadu dostala i mezi televizní reklamy. Zkrátka, třídění odpadu bereme již jako samozřejmost. Nicméně to s tříděním odpadů není vždy tak růžové a bezproblémové, jak se na první pohled může zdát.

Příroda tvořená trhavinou/ Michal Gerža
Naše příroda potřebuje ochranu a cílenou péči – o tom není pochyb. Cest, jak zlepšovat přírodní prostředí, je celá řada. Patří mezi ně výsadby listnáčů do lesů, pravidelné sekání a vypásání zachovalých luk, výsadby alejí, tvorba tůní a mnoho dalších. Ochránci přírody se v posledních letech nebojí použít ani způsoby dosti neortodoxní, jako je například vypalování vřesovišť (byť se jedná o historický způsob péče o tento typ porostů), strhávání drnu pomocí bagru, rozrušování povrchu bránami či běhání s nasazenými mačkami…
V Orlických horách jsme použili prostředek v historii ochrany přírody v českých zemích skutečně ojedinělý, a tím je trhavina Permonex V 19. Pomocí Permonexu zde bylo od roku 1995 do současnosti vystřeleno několik desítek vodních tůní. Ty slouží především pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu, ale objevují se zde i další organismy.

Související odkazy
Předplatné časopisu Naše příroda
Informace o časopise
Rosnička zelená, modelky od Polanky


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 28.2.2009

Rosnička zelená (Hyla arborea) Rosnička zelená (Hyla arborea) European tree frog, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo 3540 LS + RRS BH55, Clona: 10, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 28. června 2008 10:53:40, Mšenecké Žehrovice (Česko)

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
28. 02. 2009 , kategorie: akce, média
Klíčová slova
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(5 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Súhlasím s komentárom ktorý napísal Lojza
Pazdera. Podobný som tu už písal. Nástupom digitálnej fotografie sa
objavil aj nový fenomén, fotografia prírody. Fotografická technika je
dostupnejšia ako v minulosti a foteniu zvierat vo voľnej prírode sa
venuje čoraz viac ľudí.
Ako písal Ondrej Prosický ostáva len
veriť, že ak sa niekto rozhodne fotiť prírodu tak má k nej snáď určitý
vzťah a bude sa podľa toho aj chovať.
I keď výnimky sa nájdu vždy a
všade.
Lojza
Pazdera > Souhlasím s Vámi a máte pravdu. Vím kam směřujete, mám ale
pocit že pláčete na špatném hrobě. Myslím tím že je potřeba
ovlivňovat jiné skupiny lidí, a fotografie jako tyto, můžou do
podvědomí i těch nezaujatých lajků přinést v tomto ohledu mnoho
pozitivního. Zeptejte se v okolí náhodně svých známých na rosničku,
zajímalo by mě jak odpoví, zda o ní něco vědí? Pak jim ukažte na netu
Ondry článek.
Jinak časopis jsem si objednal a moc se mi líbí,
doporučuji.
Libor
ROMAN
Určite
sú k prírode šetrnejší fotografi ako samozvaný ochranári ktorý pri
svojej horlivosťi na robia viac škody ako osohu,neustále lozenie po
lokalitách vzácnych druhov živočíchov často aj vo väčších skupinách je
určite škodlivejšie ako citlivý a nenápadne sa správajúci fotograf.
Lojza
Pazdera: Dobrá poznámka. Myslím, že tím že projdu jejich biotopem,
zasáhnu do něj pouze minimálně. Naopak jsem se minimálně ve dvou
případech setkal s tím, že když jsem fotografovaný druh prezentoval,
zachránilo to lokalitu před zničením. Fotografie jsou často poměrně
silným argumentem, aby na tom či onom místě zůstal přirozený biotop
zachován. Jak už jsem tu psal, pořád věřím v přirozenou inteligenci
lidí, kteří fotografují přírodu.
Lojza Pazdera
Jen otázka k zamyšlení -
rosnička patří mezi druhy chráněné zákonem a jakákoliv manipulace s
jedinci a zásah do jejich biotopu podléhá zákonné výjimce. Toto se týká
i fotografování (platí zejména pro ptáky na hnízdech). Zajímalo by mě,
zda jste vlastníkem této výjimky či při focení "lehce"
porušujete zákon. Mnoho lidí se Vás může snažit napodobit a pro
získání fotografie často z neznalosti věci může dojít ke zbytečnému
ohrožení mnoha druhů. Co vy na to? A. Pazdera