Ledňáček říční

Dnes nebudu psát přímo o fotografování, ale poskytnu jen malou nápovědu. Pro fotografování zvířat ve volné přírodě jsou necennější informace a ten, kdo studuje nejvíce, má obvykle největší šanci přinést na snímcích něco zajímavého. V článku představím ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který je jednoznačně naším nejatraktivnějším ptákem pro fotografování. Přestože se žádný zaručený návod nedozvíte, publikované informace přemýšlivému člověku hodně napoví.

Po více jak stovce hodin strávených ve společnosti ledňáčků, bych mohl o jejich fotografování psát romány, ale to si nechám až do budoucna. Vím, že se k nim budu ještě dlouho vracet. Navíc, proč vám cestu k fotce usnadňovat, vždyť čas strávený v přírodě je na fotografování to nejkrásnější.
Ledňáček říční (Alcedo atthis) Ledňáček říční (Alcedo atthis) Common Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 17. srpna 2008 9:46:53, Českolipsko (Česko)

Get Flash to see this player.


Drahokam české přírody

I když je ledňáček pouze o něco málo větší než vrabec, jeho přítomnost u vodních toků nepřehlédnete. S velkou hlavou, dlouhým zobákem, krátkými nohami a nezaměnitelnou barvou, jej nemáte šanci zaměnit s žádným jiným v Čechách žijícím ptákem.
Vrch hlavy a šíje jsou temně modrozelené, drobně světle skvrnité, hřbet, kostřec a svrchní krovky ocasní světle azurově modré. Letky bývají černohnědé s modrými vnějšími prapory, ocasní pera tmavě modrá.
Spodní část těla (bříško) má ledňáček zbarvenu rezavě hnědě až skoro do oranžova, nohy jsou korálově červené. Samec a samice jsou stejně pestří, liší se od sebe jen zbarvením zobáku. Samec má zobák celý temně černý a samice má spodní část hnědě červenou. Podle tohoto znaku vždy rozeznáte samce od samice. Čerstvě vylétlá mláďata jsou více bledě zbarvená, jak je patrné z poslední fotografie na konci článku (mládě tři dny po vylétnutí z hnízda).
Ledňáček říční (Alcedo atthis) se zdržuje výhradně u vod. Ať už je to řeka, potok nebo rybník, vysedává na osamělých větvích, kůlech nebo i stéblech rákosu. Z těchto míst se, obvykle nízko nad hladinou, vrhá střemhlav do vody za potravou. Léta nevysoko nad hladinou a zejména tehdy nejvíce vynikne jeho pestrá barva. Let často doprovází jeho charakteristické pískání „týy, týy“. Pokud si jej naposloucháte, vždy ledňáčka najdete a po delší době budete překvapení, kolik ledňáčků v české přírodě je. Jen na území Prahy jsem jej pozoroval na třech místech!
Ledňáček říční (Alcedo atthis) Ledňáček říční (Alcedo atthis) Common Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 17. srpna 2008 9:49:04, Českolipsko (Česko)Teplá zima, hojnost ledňáčků
Možná je někomu líto, pokud si v zimě neužije mrazu a sněhu, avšak pro ledňáčky to bude vždy dobrá zpráva. Čím teplejší zima, tím více se budeme moci na jaře pokochat letem jejich barevného těla nad hladinou potoka.
Tuhá a dlouho mrazivá zima s teplotami hodně pod bodem mrazu znamená pro ledňáčka smrt. Pokud zamrzne jeho obvyklá zásobárna potravy (rybník, potok), jde do tuhého a ledňáček bojuje o přežití. Přes silnější vrstvu ledu se nemá šanci dostat. A pokud ve svém areálu nenajde nezamrzající plochu (větší řeku), nemůže lovit potravu a umírá.
Pokud na vaší oblíbené ledňáččí lokalitě zamrzne vodní plocha, rozbijte alespoň na jednom místě led, zachráníte mu život a na jaře se opět sejdete u fotografování.

Z Evropy do Asie
Ledňáček říční (Alcedo atthis) obývá celou Evropou a velkou část Asie. Jeho pískání nás bude lákat k vodním tokům od Španělska a Itálie až na sever po Skotsko a Skandinávii a setkat se s ním můžeme i na území severní Afriky. Jeho rozšíření pokračuje na východ až k Japonsku nebo na jihu k Šalamounovým ostrovům. Jako důkaz toho, že asijský ledňáček říční je stejný jako ten náš poskytuji důkaz, dvě fotografie ze Sri Lanky pořízené v roce 2007 (1, 2).
Podle dostupné literatury žije v Evropě asi jedna třetina všech ledňáčků říčních. Nejvyšší stavy jsou prý na území Ruska, kde žije až 50 % evropské populace. Podle několika zdrojů v celém areálu rozšíření žije 7 podruhů, protože však nikdo rozdíly mezi podruhy nepopisuje, nijak zde tuto skutečnost nebudu rozpitvávat.

Ledňáčkovo oblíbené prostředí
Základním předpokladem k tomu, aby ledňáček říční (Alcedo atthis) někde zahnízdil je čistá voda (nebo alespoň ne příliš zahumusená), bohatá na ryby do velikosti 11 cm. Výjimkou není ani kapřík vetší, u kterého si jeho pozření ledňáčkem představíte pouze obtížně.
Protože jen zřídka chytá ryby přímo z letu, potřebuje těsné blízkosti vody větve, na nichž pozorně číhá a ze kterých se obratně vrhá do vody.
Ledňáček říční žije nejčastěji na březích potoků a v hnízdní době navíc nutně vyžaduje i hlinitopísčité, alespoň 1,5 m vysoké kolmé břehy, v nichž si vyhrabává hnízdní noru. Avšak výjimkou není ani to, že si k hnízdění vybere místo vzdálené až několik stovek metrů od potoka.
Hnízdní lokality leží obvykle v nadmořské výšce do 650 m n. m, na horských jezerech Kavkazu ale až ve výškách 2000 m. n. m.
V mimohnízdním období je ledňáček o poznání méně náročný, pohybuje se v blízkosti stojatých vod nebo v zimním období u nezamrzající divočejší části vodních toků. Ačkoli je ledňáček plachý pták, zvykne si i v blízkosti lidských sídel, viz už zmiňovaný výskyt na území hlavního města. Výjimkou není ani to, že si postupem času zvykne na přítomnost fotografa a při fotografování vyloženě spolupracuje.
Dobrou zprávou (a to ne jen pro fotografa přírody) je to, že v posledních deseti letech se stavy ledňáčků na našem území výrazně zvyšují. Velmi pravděpodobným důvodem jsou poměrně mírné zimy v posledních letech.
Ledňáček říční (Alcedo atthis) Ledňáček říční (Alcedo atthis) | Common Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 10. srpna 2008 11:40:35, Českolipsko (Česko)Na hnízdě i třikrát za rok
Po většinu roku je ledňáček samotář, pouze v době hnízdění žije v párech, který se v některých případech začíná tvořit už v únoru. Místečko, kde pár zahnízdí, vybírá samec a samice se k němu do 14 dní přidá. V době námluv se sameček se samičkou pronásledují podél potoka, kdy výjimkou nejsou ani bitky ve vodě.
K páření vyzívá samice voláním a natahováním hlavy dopředu a pohupováním přední části těla. Samec ji přináší rybičky a krmí ji a při následné kopulaci si ji přidržuje zobákem v týlu. Poté již okolí hnízda hájí společně a vydrží spolu celou hnízdní sezónu. I když, pokud je v okolí přebytek samic dochází k polygamii, ledňáček hnízdí i se třemi samicemi současně! Obvykle okouzlí ledňáček další partnerku v době, kdy první zasedne na vejce nebo krmí vylíhlá mláďata. Atraktivní ledňáček rozhodně věrností neoplývá.
Pro hnízdění vyhrabávají oba ptáci v kolmém břehu většinou 100 – 200 cm nad vodou hnízdní noru, kdy vzdálenost od horního okraje stěny je nejčastěji 20 – 120 cm. Průměr chodby bývá 5 cm a délka celé nory 45 – 90 cm. Hnízdní pokojíček má okolo 18 cm.
Zajímavý je i způsob jakým způsobem ledňáčci svůj domov vytváří. Díru ve stěně razí tak, že na ní nohama naletují a uvolňují zeminu. Později pak pracují pomocí zobáků a posunují narubanou zeminu ven. Hloubení nory může trvat i 14 dní a samec většinou obstará větší díl práce.
Obvykle během dubna se v ledňáččím domečků objeví až sedm kulatých vajec, které zahřívají oba partneři, samice dopoledne a samec odpoledne. Mláďata ledňáčků se líhnou za 19 - 21 dní a krmí je oba rodiče. Kromě výše zmíněných případů polygamie, kdy starost o potomky zůstane na samicích. Aby ale někdo neměl o samečcích ledňáčků špatné mínění, jsou popsány případy, kdy po úhynu samičky vychoval sameček mláďata sám!
Při pravidelných návštěvách není těžké vypozorovat to, že týdenní mláďata jsou krmena každých 40-50 minut, dvoutýdenní v intervalu 20-30 minut a těsně před vylétnutím každých 15 minut. Zajímavé je sledovat i to, jak s tím jak malí ledňáčci rostou, zvětšují se rybí úlovky, které jim přináší rodiče. Od malých sotva centimetrových rybiček po kapříky, kteří jsou skoro stejně dlouzí jako sám ledňáček. Jako třeba na třetí fotografii.
Ledňáček říční (Alcedo atthis) Ledňáček říční (Alcedo atthis) | Common Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 17. srpna 2008 9:03:20, Českolipsko (Česko)Jídelníček převážně z ryb
Hlavní potravu ledňáčka říčního (Alcedo atthis) tvoří drobné rybky, vodní hmyz a jeho larvy, korýši a výjimkou nejsou ani malé žabky. Nestrávené kousky potravy pravidelně vyvrhuje. Ledňáček loví rybky nejčastěji velikosti 6 - 8 cm, které polyká hlavou napřed. Avšak pokud nese rybku mláďatům, má ji hlavou dopředu.
Při lovu vyčkává nehnutě na větvi 1 - 3 metry nad hladinou, ale pokud je posed příliš nízko, povylétne nahoru a teprve poté se střemhlavě vrhne pod hladinu. Pod vodou zůstává asi sekundu a může se ponořit do hloubky až 1 m. Při lovy bývá ledňáček úspěšný pouze v jednom případě s deseti pokusů. Ulovenou kořist zabíjí údery o větev či jinou podložku.

Závěr
S ledňáčky jsem toho zažil hodně, bohužel většina atraktivních výjevů byla na vzdálených větvích a v místě potoka, kam můj objektiv nedosáhl. I když tehdy žádné fotografie nevznikly, bylo pozorování života ledňáčků tím nejkrásnějším, co jsem v české přírodě zažil. Protože věřím, že se opravdu zajímavé příběhy ze života ledňáčků přiblíží na dosah objektivu, budu se k nim vracet i v budoucnu. Neznám krásněji prožitý víkend, než v krytu v jejich společnosti.

Související odkazy
Fotografie ledňáčků říčních na NaturePhoto.cz
Ledňáček říční na Wikopedia.org
Jednou vzít ven místo fotoaparátu třeba rýč…


Ondřej Prosický| NaturePhoto.cz, 23.10.2008

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
23. 10. 2008 , kategorie: příroda, ptáci
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(13 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Dana
Právě včera, jsem ledňáčky pozorova při lovu. Je to opravdu fascinující zážitek. A ještě úžasnější je, že to bylo na poměrně
frekventované stezce u jednoho pražského potoka. Přítomnost běžců a pejskařů jim opravdu nevadí. Jednoho akorát zamrzelo,že po ruce nebyl foťák !! A protože jsem pejskař a tohle místo jsem objevila nedávno, tak tam budu chodit pravidelně ! A příště už budu připravená :)))
PS: díky pane Prosický za krásný článek
jeto krásní stvoření
Rowi
Je to moc pěkný web!!! Na
referát o ledňáčkovi je to ten nejlepší materiál. A ty fotky -
nádhera!!!!
Hezký článek lednáček je fakt hezkej moc se
my líbí máte to tu moc hezké
misha
sice o lednaccich nic nevim,ale mate
tu moc hezky fotky a vubec cela tahle stranka je moc hezka:)
ehm fakt
dobra stranka
Alena z Tábora
Velmi zajímavý článek!!!Zajímalo by mne, zda je možné - kdyby přišla
tuhá zima - ledňáčkům nějak pomoci. Kromě toho, že jim vysekáme díru
v ledu. Mám na mysli nějaké specielní krmení... Díky za odpověď. Alena
Honza
Ahoj Ondro,

skvěle
napsaný a tradičně ukázkové fotky! Díky za odkaz na článek
;-)
Honza
Petr S.: Z
toho co jsem pozoroval já, to může vypadat, že se vždy vrátí do
dutiny z minulého roku. Ale spíše myslím, že dutina z loňska je
obsazena vždy, ale může to být i ledňáčkem jiným. Velmi obtížně se
to dokazuje a ani v literatuře na to není jednostný názor.
Michal Kupsa
Peknej clanek, ja uz se k tem lednackum taky budu muset konecne nekdy
dokopat .... ;o)
Ahoj a dobre
svetlo.
Michal
http://www.michalkupsa.cz/
Krásný
článek. Sám jsem pozotoval ledňáčky v Egyptě u moře (Sharm El
Sheik). Napřed jsem byl překvalený, ale potom jsem jen koukal. Lovili
přímo v moři jako o život.
Radek D.
Hezky clanek... Dost pomuze. Doufam ze se k tomu pristi rok uz dostanu.
Dekuji
Petr S.
Měl bych
dva dotazy.Jestli ledňáček osídluje po zimě již vyhrabanou noru a
nebo jestli si každý rok staví novou, A jestli když vyvede mladé,
zůstává ve stejné noře a nebo se přestěhuje jinam (myšleno pokud sídlí
několikrát za rok)

Díky