se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.
K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.
Bulharsko
Komentáře ke článku
(4 příspěvků) Přidat komentářDiky za pripadnou zkusenost!
K tomu A7R3 / A9, no musím přiznat, že když je zvíře v klidu a je čas, dost často jsem po prvních povedených fotkách A9 sundal a narval na tu šestikuli i A7R3. Pokud člověk zná ty limity focení s dlouhým ohniskem, tak se dá ten senzor A7R3 parádně "nakrmit" a to dokonce i TC 2x (ohnisko 1200m)! Viz fotka těch supů ve skále na vzdálenost 1400 m. To by žádná podobné sestava konkurenčních značek nezvládla. A9 je ale svými dalšími přednostmi fajn. Canon EOS 1DX Mark II měl i čtyři mega v rozlišení méně.
Řeknu to takto, podle mě je nutné mít oboje, A7R3 i A9 :-)
A ten trnovec je fakt peklo, jen za ty tři roky co tam jezdím se to na loukách (skoro už to nejsou louky...) děsně rozjelo. Když jsme tam byli poprvé, nebylo nic. A to tam dost lidí dostává z Evropských fondů peníze jen za to, že bude mít zvířata a bude mást.