Po každé cestě se snažím fotografování stručně shrnout, abych i já sám časem na některé věci nezapomněl. Bohužel, to stručně se mi nepodaří obvykle dodržet. Předkládám tedy první část, povídání o ostrovech. O cestování, podmínkách a fotografování se rozepíši v části druhé.
Tučňák oslí (Pygoscelis papua)
Gentoo penguin, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm
f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS
+ RRS BH55,Clona: 5.6, Doba expozice: 1/3200 s, ISO: 200, Kompenzace
expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 12. ledna 2009 21:50:08,
Volunteer Point (Falklandské
ostrovy)Sea Lion Island
Malý ostrůvek Sea Lion Island je nespodnějším místem Falklandských
ostrovů a je na něm vystavena nejjižněji položená lodge na jižní
polokouli. Toto poměrně komfortní místo se na čtyři dny stalo naším
domovem.
Na ostrově dlouhém asi osm kilometrů jsme se věnovali
především fotografování v koloniích tučňáka skalního
(Eudyptes chrysocome) a kormorána císařského
(Phalacrocorax atriceps), kteří společně obývají skalní útes
nad oceánem. Handicapem tohoto místa byl vždy neuvěřitelně silný vítr,
který strhával objektiv. Pokud jsem přestal přidržovat stativ s
objektivem, hrozilo zřícení do vln pod námi. I když tu k žádné nehodě
nedošlo, byl to vysilující boj a neustálá pozornost před větrem. Když
se k tomu pak přidaly nachozené kilometry s 16 kg zátěže, vypadali jsme
každý večer jak po dvou letech ve vietnamském zajetí.
Stmívalo
se po 21. hodině, to znamená, že ke každodennímu dvouhodinovému
promazávání a zálohování fotek jsme se dostali až po
22. hodině. Na spánek zbývalo pět hodin, chvilku po 5. ranní svítalo.
Naštěstí ne vždy bylo slunce vidět, to jsme si pak šli ještě na dvě
hodiny lehnout. Stejně jako přes poledne, kdy jsme dodělávali, co se
večer nestihlo (čištění techniky).
Dalším zajímavým setkáním na
ostrově byl rypouš sloní (Mirounga leonina). Mořské
sádlo o hmotnosti čtyř tun se rozvalovalo v menších koloniích na
několika izolovanáýh místech na pobřeží. Po prvním velmi opatrném
poznávání dlouhým teleobjektivem jsme se po několika dnech fotografování
dostali i k použití ohniska 17 mm. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že
rvačky a troubení těchto obrovských zvířat vzbuzovalo respekt a
fotografování jejich otevřené tlamy ze vzdálenosti jednoho metru patřilo
k tomu nejnebezpečnějšímu, co jsem při fotografování zatím zažil. U
fotografovaní největších samců jsem pak raději udržoval vzdálenost
alespoň čtyři metry.
Buřňák obrovský
(Macronetes giganticus = giganteus) Giant
petrel, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model:
Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková
vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 6.3,
Doba expozice: 1/1250 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne,
Vytvořeno: 19. ledna 2009 17:08:28, Sea Lion Island
(Falklandské ostrovy)Na ostrově je opět početná
kolonie tučňáka oslího (Pygoscelis papua) a všude
jsou rozesety dutiny tučňáka magellanského (Spheniscus
magellanicus). Oboje skýtá spoustu příležitost pro lov
chaluhy jižní (Catharacta antarctica), které jsou okolo
kolonií v nebývale velkém množství. Tučňáci musí být neustále na
pozoru, mohli by přijít o svá mláďata.
Dalším přitažlivým
místem na ostrově byla malá kolonie buřňáka obrovského
(Macronetes giganticus), v písku nedaleko moře. Jejich obrovská
křídla se při fotografování často nevešla do hledáčku a to jsme byli
poměrně daleko. Jednalo se o neuvěřitelně plachý druh, jak zahlédli
člověka celá kolonie se zvedla a v písku zůstala pouze mláďata. Nemělo
cenu riskovat, proto jsme nepozorovanému přibližování a fotografování
věnovali několik hodin. Jedině pak jsme teprve mohli, nerušíce svou
přítomností, fotografovat.
Pro mě asi nejatraktivnější bylo
večerní setkání s kalousem pustovkou (Asio flammeus
sanfordi), když jsme se vraceli od tučňáků. Přestože nám
při prvním setkání (již skoro za tmy) sova příliš prostoru nedala,
při setkání druhém jsme ji do hledáčku dostali i v požadované velikosti.
To už v krásném večerním světle. Více v článečku „Jak jsme fotili sovu“,
který připravuji. Opakem sovy byl neuvěřitelně plachý karančo
jižní (Polyborus plancus), jenž si z nás dělal srandu a
fotografie ani náhodou nesplňují mé nároky na publikování na webu
(velikost fotky min A3+). Objeví se tu pouze letící karančo, který má
detailů více.
Tučňák magellanský
(Spheniscus magellanicus) Magellanic penguin,
Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II,
Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo 3540LS + RRS
BH55,Clona: 6.3, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 400, Kompenzace expozice:
-1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 14. ledna 2009 17:29:21, Volunteer
Point (Falklandské ostrovy)Volunteer
Point
Asi dvě hodiny velmi špatné cesty přes
rašeliniště je poloostrov, na jehož výběžku je pláž Volunteer Beach.
Lokalita je vyhledávána především kvůli tučňákům. Hnízdí zde
tučňák magellanský (Spheniscus magellanicus),
tučňák oslí (Pygoscelis papua), avšak
nejatraktivnější je jednoznačně početná kolonie tučňáka
patagonského (Aptenodytes patagonicus).
Přitažlivá
byla velmi blízká vzdálenost moře, kam chodili tučňáci lovit, nebo
se třeba jen omýt. Pokud se člověk povznesl na všudypřítomný větrem
hnaný písek a slanou vodu, bylo pobřeží oceánu to nejlepší z celé
lokality.
Na místě jsme strávili čtyři dny, kdy jsme se snažili
zaznamenat co nejvíce ze života tučňáků. Uprostřed kolonie pro to
byla spousta příležitostí, tučňáci seděli na vejcích, klubala se
mláďata, ti větší dostávali krmení. Na druhém konci kolonie pak
probíhaly rvačky o samice, námluvy a páření. Každou minutu se v naší
blízkosti odehrával příběh, který stálo za to zaznamenat.
Ústřičník tmavý (Haematopus ater)
Blakish oystercatcher, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm
f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS
+ RRS BH55,Clona: 7.1, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 250, Kompenzace
expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 25. ledna 2009 17:35:10,
Carcass Island (Falklandské
ostrovy)Saunders Island
Dalším pečlivě vytipovaným místem pro poznávání antraktického
života byl ostrov Saunders, kam jsme se vydali především kvůli hnízdišti
albatrose černobrvého (Thalassarche melanophris) a
kolonii tučňáka skalního (Eudyptes chrysocome).
Čtyři dny jsme strávili v boudě ne o moc větší než kadibudka, bez jídla
a možnosti se umýt. Díky alespoň za to, počasí na Saundersu bylo
zrovna to nejhorší z celé akce. Ale nelituji, bylo tu opravdu co
fotit.
Místo pod naším azylem, vystižně pojmenované The Neck
(angl. šíje), bylo přecpáno ptačím životem. Rozlehlá kolonie
tučňáka oslího (Pygoscelis papua),
tučňáka skalního (Eudyptes chrysocome) s
všudypřítomnými predátory chaluhou jižní (Catharacta
antarctica) a čimangem falklandským (Phalcoboenus
australis).
Pro mě nejlákavější tu byl
albatros černobrvý (Thalassarche melanophris). Tento
impozantní pták zde hnízdí v několika menších koloniích, vzdálených od
sebe 100 – 300 m, v každé kolonii bylo okolo 20 – 40 ptáků. Albatrosi se
v tomto období právě starali o mláďata, a protože jsem s nimi strávil
poměrně dost času, podařilo se mi zachytit jak rituál námluv, tak i
samotné páření na skalním útesu, s jinými pak třeba krmení huňatých
šedivých mláďat.
Albatros černobrvý
(Thalassarche melanophris) Black-browed
albratross, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model:
Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ
Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 4.0, Doba expozice: 1/160 s, ISO: 100,
Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. ledna 2009
10:43:01, Saunders Island (Falklandské
ostrovy)Carcass Island
Posledním místem, kde jsme strávili alespoň čtyři dny, byl
ostrov Carcass. Zde jsme byli hosty Roba a Margaret, kterým ostrov už
dlouhá léta patří a jsou se dvěma zaměstnanci jedinými obyvateli.
Ostrov mě lákal především členitostí svého pobřeží a
informacemi o bohatém ptačím životě u oceánu. Většinu času jsme
věnovali fotografování dvou druhů ústřičníků, několika druhů
hus, kvakoše nočního, kolonie racka jižního a dalších ptáků včetně dvou
druhů tučňáků. Snad jen rybáka
jihoamerického se nám nepodařilo při hnízdění najít, a
že jsme vytypovaná místa prošmějdili důkladně.
Poměrně hodně
času jsme obětovali mořské kreatuře, rypoušovi slonímu
a lachtanovi hřivnatému. Fotografování velkých divokých
zvířat začíná pro mě mít to správné kouzlo a rozhodně budu podobné
zážitky vyhledávat i v budoucnu. Do smrti nezapomenu na moment, kdy se k
z oceánu ke břehu blížil poměrně statný rypouš sloní a
já se v podřepu vydal proti němu. Když jsem byl dvacet metrů před ním,
lehl jsem si se širokáčem do vody a čekal až mělkou vodou doskáče ke mě.
Když mi vyplnil celý hledáček, jen taktak jsem stihl utéci. Neznám nic
lepšího, než poznat přírodu opravdu z blízka! Naše hrátky s rypouši
sloními podrobně popíši v článku „Rypouš sloní, sádlo z oceánu“
Kormorán císařský
(Phalacrocorax atriceps) Imperial Shag,
Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark
III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost
(EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 5.6, Doba
expozice: 1/320 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne,
Vytvořeno: 22. ledna 2009 10:00:19, Saunders Island (Falklandské
ostrovy)
Gypsy Cove
Nejbližším místem naší základně ve Stanley byla více než jedenáct
kilometrů vzdálená zátoka Gypsy Cove. Informaci o tom, že se jedná o
„short walk“ bych předal dál pouze svému největšímu nepříteli. Jestli
jsem na Falklandech někde opravdu strádal, bylo to při
první „vycházce“ na Gypsy Cove. Díky pozření něčeho nesprávného
(podrobnosti v 2. díle, kapitola „Prošlé potraviny, proč ne“) jsem trpěl
v desetiminutových intervalech silnými křečemi v břiše, díky nezvykle
silnému (a na Falklandech ojedinělému) slunci jsem se spálil a snad měl
i úpal. Vodu jsme neměli. Bohdanovi přišlo večer podezřelé, že nejdu
večer v tom nejkrásnějším světle fotit, jen jsem ležel a klepal se
zimnicí. Ráno už jsem měl jen sračku, spálený obličej a rty plné oparů;
ulevilo se mi a před pátou hodinou jsem šel fotit.
I přes výše
popsaná příkoří pro mě Gypsy Cove vždy zůstane místem, kde jsem se ve
volné přírodě poprvé setkal s tučňákem. V zátoce je několik zemních
hnízd tučňáka magellanského (Spheniscus
magellanicus).
Lokalita má pouze jeden, poměrně
zásadní, handicap. Na ostrovech je stále více jak sto nevyčištěných
minových polí z války o Falklandské ostrovy v roce 1982 a jedno z nich
je právě na pobřeží v Gypsy Cove. Se slovy, „Přeci jen jsem ještě
mladý“, jsem nechtěl riskovat, že mi jedna z 25 000 argentinských min
utrhne nohu, to v tom lepším případě.
I přesto jsme se na
lokalitu poslední den před odletem vrátili. Na skalním útesu jsme
fotografovali menší kolonii kormorána skalního
(Phalacrocorax magellanicus) a nad hladinu vyskakující
delfíny.
Tučňák patagonský
(Aptenodytes patagonicus) King penguin,
Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark
III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost
(EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 11, Doba
expozice: 1/500 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne,
Vytvořeno: 14. ledna 2009 16:04:16, Volunteer Point (Falklandské
ostrovy)Plácání jedno přes
druhé
Už nyní vidím, že se „stručné“ shrnutí
fotografické cesty na Falklandách do jednoho příspěvku nevejde,
pokračování bude brzy následovat. Navíc mám pocit, že létám z jednoho do
druhého bez nějakého konceptu. Pokud se to hůře čte, nemůžu za to já,
ale spíše vysoké teploty v chilském Santiagu a místní pivo Becker.
Příspěvek doprovází fotografický dokument (pouze
narychlo zmenšené fotky) o tom, jak se na Falklandách ptáci starají o
svá mláďata; téma je mi právě blízké, také mám čerstvě jedno doma. I
jako důkaz, že leden jsme zvolili dokonale. A také malá upoutávka na
další fotografie z antarktického života, které tu budu v dalších
měsících prezentovat.
Před odchodem
na letadlo do Madridu ještě přikládám seznam 38 fotografovanách druhů
zvířat, se kterými jsme tu trávili všechen čas. Podrobně o nich začnu
povídat po návratu.
Tučňák
patagonský (Aptenodytes patagonicus), King penguin
Tučňák oslí (Pygoscelis papua), Gentoo
penguin
Tučňák magellanský (Spheniscus
magellanicus), Magellanic penguin
Tučňák skalní
(Eudyptes chrysocome), Rockhopper penguin
Albatros černobrvý (Thalassarche melanophris),
Black-browed albratross
Kormorán skalní
(Phalacrocorax magellanicus), Rock Shag
Kormorán císařský (Phalacrocorax
atriceps), Imperial Shag
Chaluha jižní
(Catharacta antarctica, Stercorarius antarcticus), Brown
skua
Ústřičník žlutooký (Haematopus
leucopodus), Magellanic oystercatcher
Ústřičník tmavý
(Haematopus ater), Blakish oystercatcher
Husice rudohlavá (Chloephaga rubidiceps),
Ruddy-headed Goose
Husice magellanská
(Chloephaga picta), Upland goose
Husice
pobřežní (Chloephaga hybrida), Kelp goose
Husice krátkokřídlá (Tachyeres brachypterus),
Falkland Steamer Duck
Buřňák obrovský
(Macronetes giganticus = giganteus), Giant petrel
Racek
magellanský (Larus scoresbii), Dolphin gull
Racek jižní (Larus dominicanus), Kelp Gull
Kondor krocanovitý (Cathartes aura), Turkey
vulture
Káně ruduhřbetá (Buteo polyosoma),
Red-backed Hawk
Kvakoš noční (Nycticorax
nycticorax), Night heron
Čimango
falklandský (Phalcoboenus australis), Strieted caracara
Štítonos bílý (Chionis alba), Snowy sheathbill
Karančo jižní (Polyborus plancus, Caracara
plancus), Crested caracara
Střízlík ostřicový
(Troglodytes cobbi), Cobb´s Wren
Kalous
pustovka (Asio flammeus sanfordi), Short-eared Owl
Bekasina jihoamerická (Gallinago paraguaiae
magellanica), Magellanic Snipe
Tyranovec
tenkozobý (Muscisaxicola maculirostris), Dark-faced
Ground-tyrant
Dijuka černobradá (Melanodera
melanodera melanodera), Black-throated Finch
Kachna
patagonská (Lophonetta specularioides specularioides), Crested
Duck
Kulík falklandský (Charadrius
falklandicus), Two-banded Plover
Drozd
falklandský (Turdus falcklandii falcklandii), Falkland
Thrush
Vlhovec dlouhoocasý (Sturnella loyca
falklandica), Long-tailed Meadowlark
Čížek
černobradý (Carduelis barbata), Black-chinned Siskin
Jespák tundrový (Calidris fusciollis),
White-rumped Sandpipir
Hrnčířík hnědý
(Phacellodomus rufifrons), Rufous-fronted Thornbird
Rypouš sloní (Mirounga leonina), Elephant seal
Lachtan hřivnatý (Otaria flavescens), Sea lion
Zajíc obecný (Oryctolagus cuniculus), European
Rabbit
Plískavice jižní (Lagenorhynchus
australis), Peale's Dolphin
Souvidející
odkazy
Volunteer
Point, první tučňáci
Fotoexpedice
za tučňáky, Falklandské ostrovy 2009
Měsíc
v králoství tropické přírody (Kostarika)
Sri
Lanka, postřehy z fotografické cesty
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 4.2.2009, hotel Riviera,
Santiago (Chile)
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
