Byl to především vzkaz návštěvníka stránek, který mě přinutil napsat několik řádků o zkušenostech při fotografování za intenzivního deště. Protože fotografie, vzniklé během meteorologické nepřízně, jsou v mnohých ohledech atraktivní. Předkládám několik zkušeností, ze kterých snad vyplývá, že se za deště není třeba čeho bát.
Ráno na
řece
Časně ranní cestu lodí po řece Rio Frío v
rezervaci Cano Negro opakuji při kostarických cestách z několika důvodů.
Tím prvním je neuvěřitelná koncentrace několika druhů ledňáčků a tím
druhým možnost fotografovat dalších přibližně 30 druhů zvířat během dvou
hodin plavby.
Nejinak tomu bylo v únoru 2008, když jsem na
řeku vyrazil s Jindrou Hladíkem, účastníkem kostarického workshopu.
Těšili jsme se na příjemné fotografování ptáků na řece v blízkosti
mokřadu. Šedivá obloha sice neslibovala nic pěkného, ale přece nebudeme
zalezlí na chalupě. Fotit se musí při každé příležitosti.
Nesyt lesní (Mycteria americana)
Wood Stork, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm
f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227
LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 1000, Kompenzace
expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 7:46:55,
RNVS Cano Negro (Kostarika)Lije
jako z konve
Ani ne po 15 minutách plavby to přišlo,
nejdříve trochu nesměle, ale po minutě s plnou intenzitou. Jako když
jste pod plachtou s vodou a tu někdo rozřízne. To nebyl déšť, ale proudy
vody. Navíc, kam se člověk podíval, všude temné mraky bez naděje na
změnu. Obrovské kapky tropického deště při dopadu bolely do zad,
odrážely se od hladiny řeky a naše lodička se začínala plnit vodou.
Pár vteřin si říkám, že focení vzdáme a vrátíme se. Pak to ale
přijde. Činím rozhodnutí, díky kterému pro mě v budoucnu déšť už nikdy
nebude překážkou při focení. Protože Jindra (jinak zkušený
fotoreportér Deníků Bohemia) má též tělo Canon EOS 1D Mark III,
přijímá mojí větu: „Přeci jsme si nekupovali foťák za sto litrů, abychom
to nyní zabalili“ s ledovým klidem.
Voda stále padá. Balím v
lodi odložený fotobatoh do pláštěnky, ale je to málo platné, stejně
stojí ve vodě. Autofokus přes šedou hradbu deště obtížněji ostří. Přesto
se mi daří fotografovat kormorána, po kterém stékají proudy vody.
Již smířen s tím, že zbytek Kostariky budu fotit se záložním tělem, si
užívám osvěžujícího deště, příjemné změny oproti topickému parnu.
O tom, že toho rána opravdu hodně pršelo, jsem se opakovaně
přesvědčoval ještě několik dalších dní. Fotografický batoh byl nacucaný
jak mořská houba a z peněženky, za lijáku pečlivě schované pod
oblečením, jsem ještě týden vytahoval mokré dolarové bankovky.
Jak si vyprat fototechniku
Fotografování ve sprše (myslím, že tímto přirovnáním příliš
nepřeháním) má několik úskalí, na která bych stručně upozornil.
Nezbytné je v takovémto případě vysunout sluneční clonu, je to takový
deštníček, který významně omezí dopadání vody na přední čočku. Stejně
tak je důležité zbytečně nenaklánět objektiv nahoru ať do
něj nenaprší.
Přibližně po 10 minutách začne být obraz v
hledáčku nevýrazný, zakalený. Vysvětlení jsou pro to dvě. V tom lepším
případě se vám orosil objektiv (přední čočka) pod UV filtrem, který
máte jako ochranu (můj případ), v tom druhém případě se orosil
některý z optických členů uvnitř objektivu, zejména v případě, že máte
objektiv horší konstrukce nebo poškozený (jako to bylo v případě
Jindrova 70-200/2,8). Pokud máte zkondenzovanou vodu pod filtrem,
nevěšte hlavu, sklopte objektiv dolů, vymontujte filtr a nechte přední
čočku „vyvětrat“. Po chvilce se většina vody odpaří a ten zbytek utřete
kapesníkem. To je vždy nutné opakovat přibližně po 20 minutách. Naopak
to, že se vám zamlží na objektivu stupnice zaostřené vzdálenosti, nevadí
vůbec.
Co se týče těla Canon, snášelo vodu velice zdatně, pouze
se s tím vodním povlakem hůře drželo v ruce. Vůbec bych se nedivil,
kdyby sestava žuchala do řeky.
Největší vadou, kterou jsem si
uvědomil druhý den, je absence gumového těsnícího kroužku u bajonetu
objektivu Canon EF 400mm f/5,6 L USM. Když jsem druhý den objektiv z
těla sundal, byl po celém bajonetu hnědý povlak rzi. Naštěstí
intenzivním drhnutím hrubším kapesníkem se šlo tohoto velmi dobře
zbavit. Kdyby měl objektiv takovou šikovnou gumovou zástěrku jako má
třeba Canon EF 17-40mm f/4 L USM, bylo by v pohodě i toto.
Volavka proměnlivá
(Butorides striatus virescens) Green-backed (Green)
Heron, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon
EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková
vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 5.6,
Doba expozice: 1/400 s, ISO: 2000, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk:
Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 7:35:06, RNVS Cano Negro
(Kostarika)Nenechte se
vystrašit
Již před čtyřmi lety s fotoaparátem Canon
EOS 300D jsem běžně fotografoval za normálního deště kolibříky a
nikdy se s přístrojem nic nestalo. Jen jsem občas otíral ulpělou vodu.
Ačkoli ve svém okolí budete slýchat, že nutně musíte mít fotoaparát s
voděodolnou konstrukcí, fotografování v dešti samozřejmě zvládne i ta
nejjednodušší zrcadlovka. Jsou to většinou rozumy „sběratelů
fototechniky“ a odborníků diskusních fór, kteří digitální zrcadlovku
viděli pouze ve vitrínce obchodu.
V prostředí tropů se
pohybuji několik let a nevím o nikom, kdo kvůli dešti nebo vlhku o svůj
aparát přišel. Nejzranitelnějším prvkem je blesk, ale po tom co Canon
vyvinul voděodolný model Speedlite 580 EX II se nemusíte v terénu starat
ani o něj.
Temný den pro Canon v
Antarktidě
Přibližně před rokem Michael
Reichmann zveřejnil článek o masové tragédii profesionální zrcadlovek
Canon EOS 1D na expedici v Antraktidě. Během několika dní vlivem
vlhkosti dosloužilo asi osm fotoaparátů Canon. Když jsem tuto zprávu
dočetl, pořád mi to vrtalo hlavou. Pak mi to došlo.
Z hromadné
fotografie účastníků bylo na první pohled patrné, že se většině případů
jedná o začátečníky, kteří nemají příliš zkušeností. Dokážu si se živě
představit to, jak se vymrzlí nahrnuli do přetopené lodi, hned zapnuli
fotoaparát a začali si nedočkavě prohlížet úlovky. Vlivem změny teploty,
se na kovových částech fotoaparátu vytvořil povlak vody a neštěstí bylo
na světě. Pochybuji o tom, že by fotoaparáty dosloužily jenom proto, že
na ně silně pršelo ve vlhkém prostředí.
Po shledání se s
fotoexpedicí National Geographic v Kostarice, přesně vím, jaké typy lidí
na podobné akce jezdí. Nejčastěji jsou to finančně zajištění důchodci,
pro které je to prostředek jak pohodlně dohnat to, na co v době, kdy si
mohli podobnou akci naplánovat sami, prděli. Profesionální fotoaparát
drží na lokalitě poprvé v ruce a nemají žádné návyky, jak se k podobně
složitým přístrojům chovat.
Kormorán neotropický
(Phalacrocorax olivaceus) Olivaceouns
Cormorant, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,
Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,
Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi,
Clona: 5.6, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 2000, Kompenzace expozice:
-2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 7:25:28, RNVS
Cano Negro (Kostarika) Bazének ve
fotografickém batohu
O tom, co dokáže kondenzovaná
voda při změně teploty, jsme se přesvědčili po dvouhodinovém sjezdů z
hor Cerro de la Muerte (3250 m, 5° C) k pobřeží Pacifiku v Dominical
(0 m, 35° C). Po neuváženém otevření batohu se z hor prochladlou
fototechnikou, se ihned na všem vytvořil povlak vody, který znemožnil
okamžité fotografování večerního přeletu pelikánů. Čím větší čočky, tím
déle se pak čekalo, až se teplota objektivů srovná a přední čočka
oschne. Nejvíce pak trpěl El
Capitáno Fotográfo de Nikon (pro nezasvěcené fotograf Petr Šimon),
kterému přední sklo na Nikkon 400/2,8 schlo opravdu dlouho.
Nebát se a zkoušet
O podobných zážitcích
by se dalo psát dále, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejlepší je
si to vyzkoušet na vlastní kůži. Pokud si focení v dešti sami
nevyzkoušíte, obtížně vás kdokoli přesvědčí o tom, že se fotografické
technice opravdu nic nestane. Nebojte se, protože fotografie pořízené za
deště nebo za intenzivního sněžení mají svoje kouzlo a přidají snímku na
atraktivitě.
Souvisejicí
odkazy
Canon
EOS 1D Mark III, když udeří zima
Fotografie
pořízené při sněžení
Kolibřík,
divadlo na dešti
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 24.4.2008
Nesyt lesní (Mycteria americana)
Wood Stork, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm
f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227
LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 1000, Kompenzace
expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 7:49:37,
RNVS Cano Negro (Kostarika)
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než tři desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějším oceněním je jedna z hlavních cen soutěže Czech Press Photo 2012.
