Předminulý víkend se mi náhodou doma objevil stativ se stativovou hlavou, sestava, o které lze bez nadsázky říci, že je definitivním řešením pro použítí s dlouhými teleobjetivy. Ačkoli jsem k té velké hrůze přistupoval dost rezervovaně, po celodením focení v pražské ZOO musím přiznat, že pokud bych fotil jen zvířata teleobjektivem, moc by se mi ta kombinace líbila.
Předminulý víkend se mi náhodou doma objevil stativ se
stativovou hlavou, sestava, o které lze bez nadsázky říci, že je
definitivním řešením pro použítí s dlouhými teleobjetivy. Ačkoli jsem k
té velké hrůze přistupoval dost rezervovaně, po celodením focení v
pražské ZOO musím přiznat, že pokud bych fotil jen zvířata
teleobjektivem, moc by se mi ta kombinace líbila.
Stativ GITZO
1548 MOUNTAINEER - C, pohled na něj je vcelku děsivý, ale jen do té
chvíle, než ten karbon vezmete do ruky, tak těžké to zase není. Každá
noha má 4 sekce, především proto, aby se mohl složit do 59 cm. Výhodná
je i absence středového sloupku, což je ideální při použití objektivu
nízko nad zemí. Ovládaní polohy nohou lze dost ztuha, ale to lze změnit,
nechtěl jsem však stativ majiteli příliš rozhasit. Absencí středového
sloupku máte pak možnost nosit stativ s objektivem na rameni. Není to
problém, přes svou masivnost váží stativ pouhých 2,1 kg.
Stativová videohlava MANFROTTO 501, ačkoli jsem měl vždy k
videohlavám odpor, rychle jsem si na ní zvyknul, ovládání je při
citlivém vyvážení plynulé a mnohem příjemnější (bezpečnější) než při
použítí kulové hlavy Gitzo. Hmotnost hlavy je 1,5 kg.
Proč to
ale píšu. Občas se mi stává, že při použití mého extralehkého
karbonového Gitza 1227 s kulovou hlavou mám při použití ohnisek 800mm a
více záběry rozstřesené. Z logiky věci to stativ není schopen udržet.
Jestli bych více tíhnul k superdlouhým ohniskům (800mm a více), musel
bych to nějak řešit. Podobná kombinace by byla vhodná, jedinou nevýhodou
je cena (stativ 20 tis. korun, hlava 4 tis.
korun).
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
