Dotazů na deponování mnoha GB dat vzniklých při fotografování zvířat už jsem e-mailem pár zodpověděl. Poslední komentář k článku byl impulzem, abych svoje workflow přiblížil alespoň ve stručné souhrnné formě všem. Netvrdím, že je tento způsob jediný správný. Já jsem takto začal před pěti lety, překvapivě se to hned osvědčilo a zatím nemám důvod to měnit.
V případě obtížného čtení textu na tmavé grafice doporučuji odkaz „textová verze“ vedle nadpisu.
Mazat, mazat a mazat
ještě víc
Rozlišení digitálních fotoaparátů se
zvyšuje, při pravidelném fotografování se disky počítače rychle plní,
obzvláště pak při fotografování neposedných divokých zvířat. Kam ale s
nimi, abychom se ve vzniklých fotografiích neutopili?
Smazat!
Čím více, tím lépe. Chce to pevný charakter a cvik, ale pokud se to
naučíte, bude pro vás následné zpracovávání s odstupem času mnohem
příjemnější. Když se po týdnech ke vzniklým fotografiím vrátíte,
nebudete zhnuseně koukat na stovky totožných záběrů, které se na vás
vysypou. V ideálním případě (po důsledném promazání), budete mít před
sebou pouze to, co stojí za zpracování a prezentování. Z některých
fotografování zvířat smažu i 9/10 všech fotografií, při fotografování
krajiny mažu následně fotografie pouze výjimečně (málo kdy vyfotím
za den více než 20 - 30 fotografií).
Jak na to? Co smazat a co
si nechat pro vyvolání z RAWu? Pokud máte rychlý počítač a čtečku karet,
doporučuji fotografie na disk nenahrávat, ale promazat ve čtečce. Do
počítače pak přesunout jen to, co zbylo. Třeba v dokonalém prohlížeči
Zoner Photo Studio 11, který používám od verze 4.5. Při promazávání se
zobrazují pouze poloviční náhledy RAWů, ze kterých se lze rychle
rozhodnout, co si nechat a co nestojí za nic (je to rychlé). V prvním
kole mizí fotografie rozmazané, nepřesně zaostřené a zvířata s uřezanými
ocasními pery, nebo s pařáty, které se nevešly do záběru. V druhém kole
už je to náročnější a pro člověka, který nemá pro fotografii cit, bude
toto místo nepřekonatelné. Vybrat nejlepší fotografii ze stovky
pochodujících ústřičníků
hledajících potravu není pro většinu nic jednoduchého. Osobně hledám
zajímavé pózy, otevřené zobáky, atraktivní prostředí, poutavá pozadí
(postavení mořských vln), natočení hlavy. Stále jako příklad uvádím
ústřičníky.
Nechávat si totožné záběry (úplně shodné), i když
jsou atraktivní, je blbost. Uvažování typu, „co když je ta vedle
ostřejší“ nebo „není to škoda, je pěkná“, je cesta do pekel. Pokud
používáte zmíněný Zoner Photo Studio, doporučuji vybrat v prohlížeči
více stejných záběrů a stisknout klávesovou zkratku CTRL + J
(Porovnat obrázky). Otevřou se všechny vedle sebe s přiblížením a
hned vidíte těsně vedle sebe, kde je oko nejostřejší (ty ostatní putují
nekompromisně do koše). Poslední zkušenost z Falkland,
promazání 20 GB na výsledných 5 GB zabere dvě hodiny intenzivní práce.
Kritérií pro mazání je mnoho, pro každý motiv trochu jiné,
komplexně to bohužel pojmout nelze. Psát by se o tom dalo, ale bylo by
to spíše o tom, jak pořídit poutavé fotografie.
Snažím se k
mazání motivovat každého, se kterým fotografuji. Nejtěžší to se mnou
mají účastníci
kostarických workshopů, které do toho každý večer, vyčerpané,
nutím. Nejednou se pak stává, že usínají s notebookem na břiše (a s
popáleným břichem od baterie). Ale má to svůj účel, tím že mažete, se
také učíte rozpoznávat to, která fotografie něčím vyniká z průměru a co
je balast, který nestojí za nic.
ZPS 11 - Porovnání obrázků,
již podle polovičního náhledu RAWu rychle poznáte, kterou fotografii si
nechat a které smazat.
Příklad z praxe,
třítýdenní fotoexpedice za tučňáky
Pro přiblížení
trochu čísel, třeba budou pro někoho vodítkem. Cesta na Falklandské
ostrovy byla prioritně fotografická, kdy jsem 20 dní fotografoval
každý den 12 – 16 hodin. Během této doby vzniklo okolo 300 GB
fotografií, každý den podle příležitostí a počasí 10 – 25 GB. Vždy
večer, nebo další den v poledne (když jsem v noci vytuhl), jsem z
denního objemu přibližně 2/3 fotografií smazal. Tzn. domů jsem přivezl
90 GB fotografií (2x, prováděl jsem zálohu).
Po nahrání na
domácí pevný disk, jsem při zpracování další fotografie mazal (to už
spíše nahodile) a dostal se na současných přibližně 60 GB fotografií. Z
těchto fotografií jsem pouze 350 kousků zpracoval a umístil do Fotobanky,
z mého pohledu 30 nejlepších do konce prázdnin umístím do Portfolia.
Výběr a zpracování fotografií mi zabral šest měsíců! Ostatní fotografie
jsou v podstatě neuplatnitelné. Budou ležet na disku a s největší
pravděpodobností se k nim nikdy nedostanu. Sice se jednou za tři roky ke
starým fotografiím vracím a najdu nějaký „poklad“, ale takové fotografie
lze spočítat na prstech rukou. Z toho vyplývá, že zabírání dalších a
další disků je zbytečné. Mazání je základ. Musím ale přiznat, že málokdo
je schopný s takovou lehkostí mazat jako já. Viz nedávný
příklad při fotografování vlh v minulých letech, častokrát jsem v
minulosti smazal vše z celodenního focení.
Hlavně mít doma pořádek
Nebojte se,
nenutím nikoho uklízet. Ale na heslo, „pořádek je pro blbce, inteligent
ovládá chaos“, v případě sofistikovaného deponování a vyhledávání
fotografií, zapomeňte. Není nic horšího, než že víte, že tu
veverku v podzimním světle máte, ale nemůže si vzpomenout kde. Pokud to
s focením (a hlavně s jeho prezentováním) myslíte vážně, každou svojí
starou fotografii musíte během 15 vteřin najít! A nejen vy, systém musí
být takový, aby jakoukoli fotografii (a to původní RAW i zpracovaný
TIFF) našel kdokoli z vašich v blízkých ve vaší nepřítomnosti. Vzpomínám
si, jak chtěli z magazínu Koktejl fotografii
námluv volavek, bohužel během dvou hodin a já byl v terénu. Po
odeslání SMS mé ženě Martě, měli tři roky starou fotku za 10 minut v
redakci! Udělejte si vyhledávání pohodlnější a usnadněte si práci. Jak
na to?
Každý den jeden adresář
Po každém dni fotografování putují promazané a nezpracovaná
fotografie (RAWy) do adresáře na pevném disku. Jméno adresáře je vždy ve
tvaru 2009_07_11_PUCHOV_VLHY, datum fotografování doplněný o název
lokality, ideálně i název toho, co bylo foceno. Pokud toho za den stihnu
víc, co spolu nesouvisí, zakládám adresáře dva (výjimečně i tři). V
těchto adresářích, jsou pouze RAWy.
Když je dat v adresářích
přibližně 4,5 GB, vytvářím zálohy (2x různá DVD + 1x externí disk).
Pokud je toto vytvořeno, v původních adresářích na disku počítače
všechny fotky dávkově v ZPS 11 zmenším (JPG 700px) a zkomprimuji (20-30
Kb). Je to obraz toho, co jsem vyfotil, mám takto fotografie za pět let
fotografování na jednom místě a nemají objem ani 1GB. Původní adresáře
pak putují do složky DVD_FOTO_23, tento název je pak i na DVD disku
samotném. Totéž platí pro práci externími disky.
Klíčová slova, pracný základ úspěchu
Jednoznačně nejpracnějším, ale neužitečnějším je přiřazení
klíčových slov ke každé fotografii. Pokud jste v zimě v podzimním listí
fotografovali snídající
veverku, klíčová slova budou ve tvaru: veverka,
savec, podzim,
zima,
listí,
barvy, ráno, požírání,
potrava, oříšek, světlo,
Boleslav, Česko. Pokud si někdo za 10 let vzpomene, že nutně chce
veverku v podzimních barvách, stačí do Fotobanky (záložka
Vyhledat) nebo do ZPS 11 (funkce Najít) zadat hesla „veverka“ a
„podzim“. A fotky jsou na světě. Pak není nic jednoduššího, než sáhnout
pro správné DVD, nebo připojit externí disk.
Zpracované fotografie, hlavně nedělat nic
znova
Každý měsíc zpracuji 20 – 60 fotografií, které
ukládám ve formátu TIFF do adresáře FOTO_PREZENTACE na pevný disk
počítače. Každá fotka, která je ve Fotobance, má svůj nezmenšený a
nezaostřený zpracovaný originál snadno dostupný. Když si někdo vybere
fotku z webu, podle jejího názvu ve tvaru 07-2009-1245.jpg ji hned
snadno najdu (viz systém popsaný výše). Nemusím znova pracně zpracovávat
RAW (obvykle), jen fotografii citlivě doostřím podle toho, pro jaký účel
půjde do světa (osvit Lightjet, tisk plotr, DTP, kalendář, prezentace,
článek, web, apd.). Systém zálohování disku FOTO_PREZENTACE pravě
řeším.
Zálohování fotografií, bezpečnost nade
vše
Jednoznačně platí čím vícekrát, tím lépe. Platí to
stejně pro ukládání doma jako při zálohování v terénu.
Při fotografování
na Falklandách jsem měl většinu fotografií na pevném disku notebooku
(pod postelí), všechny fotografie na přenosném externím disku Western
Digital (vždy ve fotobatohu) a opět všechny fotografie na 24 DVD discích
v pevném pouzdře v batohu. Na podobných cestách není nouze o nehody, v
případě Latinské Ameriky ani o loupeže. Je pracné každý den dělat
zálohy, ale už se mi to párkrát vyplatilo.
Jak doma, už jsem
naznačil. V poslední době se mi jeví ideální systém, pevný disk
počítače, externí disk v jiné místnosti odpojený a 2x různá DVD (z toho
jedno u rodičů na vesnici). Žádné medium není pro zálohování dokonalé,
myslím, že pracovníci v IT by mohli vyprávět.
Za dobu svého
digitálního fotografování jsem přišel o jedinou fotku (omylem smazaná z
CF karty). Kartu jsem dal stranou, nefotil jsem na ni a snímek doma
zachránil. Bohužel tato „nestandartnost“, měla za následek to, že jsem
ji vyhledání uložil tak nesmyslně, že nevím kde je.
Technika na cestách: Při práci v terénu používám
odolný notebook Sony Vaio (11´´, 1 kg), externí disky Western Digital
320 GB (je lepší volit více menších než jeden velký), DVD media firem
TDK a SONY, paměťové karty zásadně Sandisk Extreme velikosti 4 a 8 GB
(větší kapacity raději ne).
Programy:
Pro katalogizaci fotografií a rychlé úpravy již zmíněný Zoner
Photo Studio 11 (šest let), pro převod RAWů Canon Digital Photo
Professional (poslední tři roky), následné úpravy ve Photoshop CS (práce
ve vrstvách, je-li potřeba).
Aktuální
konfigurace stolního počítače: COLORSIT ATRIX 9003 C-4,
550W, LCD, P4, airduct/ROHS black, GIGABYTE MB Sc 775 EP45-DS4, Intel
P45, DIMM DDR2 4GB, 1066MHz, A-DATA, CL5-5-5-12 (KIT 2x2GB) Extreme
Edition, CPU INTEL Core 2 Duo E8500 3,16GHz(1333MHz) 6MBL2 LGA775 –
BOX, GIGABYTE VGA nVidia 9400GT 512MB, 2 x ASUS OD DRW-20B1LT SATA,
BLACK, LIGHTSCRIBE, BULK axago CRI-25BB interní 3.5" čtečka 4-slot BLACK
BULK, 1PK WINDOWS XP HOME SP3 CZ OEM, RAID 0 diskové pole - 2 x SEAGATE
BARRACUDA 7200.11, 320GB SATAII/300 7200RPM, 16MB cache
Určitě jsem na něco zapomněl, rád případné dotazy v
komentářích zodpovím. Netvrdím, že jsem na problematiku odborník, jen
jsem popsal postup, který se mi osvědčil a s drobnými úpravami jej
používám asi pět let.
Související odkazy
Co
batohu na fotografickou cestu
Zoner Photo Studio 11 (včetně 30 denní verze
k vyzkoušení)
Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, 29.7.2009
ZPS 11
- Adresáře fotografií, které vznikají po návratů z akce, vše ve
formátu RAW.
ZPS 11 - Archiv fotografií ve
formátu JPG (malé, komprimované náhledy)
ZPS 11 - zpracované fotografie ve
formátu
TIFF.
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
