9.3.2010
Příroda | NaturePhoto.cz
Sojka tyrkysová (Cyanolyca turcosa), ukřičené ráno
Ekvádorská rána ve výšce 4000 metrů jsou chladná. Do pohoří táhnoucího se od severu k jihu jsme vyrazili především za kolibříky, ale občas se nám do záběru připletlo i něco dalšího. Třeba sojky tyrkysové (Cyanolyca turcosa), které nás tahaly každé ráno, ještě skoro za tmy, z postele.... více 
zobrazení 652
komentářů 5
Datel černý (Dryocopus martius), na Studenci
Abstinenční příznaky mě dlouho neudrží doma, musím ven s fotoaparátem. Tentokrát jsem s klukama vyrazil na sever, s tím že zkusíme nafotit zimní fotky kamzíků a námrazy na Studenci. Ale tak, jak už v minulosti tolikrát, divadlo jménem Příroda mělo jiný program. Krátce před návratem, mi své představení předvedl datel černý.... více
Buřňák obrovský, létající pravítka
Když jsem před pár měsíci psal článek o albatrosech z Falklandských ostrovů, bylo mi jasné, že musím stručně představit jejich blízké příbuzné, buřňáky obrovské (Macronectes giganteus). Tento podobně působivý pták, s rozpětím křídel přes dva metry, nás každý den doprovázel při fotografování tučňáků. Se svými úzkými do široka roztaženými křídli volně plachtil pár metrů od hrany útesu.... více
Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera)
Pestrost kolibříků je ohromující. Každý z tří stovek druhů je něčím charakteristický, ať už pestrou barvou svých kovově lesklých pírek nebo stavbou těla. Přestože je kolibříčí čeleď Trochilidae bohatá na zástupce, všechny lze podle běžné literatury snadno identifikovat. Obzvlášť druhy na první pohled výrazné. Nejnápadnějšího kolibříka vám dnes představím.... více
Šumavské sýkorky z promrzlého krytu
Přestože se složení návštěvníků krmítka za měsíc zatím nezměnilo (což se během března dá očekávat), fotografovat bylo stále co. Vždyť jenom sýkor je tu pět druhů! I když pro parukářku a uhelníčka jsme museli blíže k lesu. A vlastně je možná těch sýkorek šest, stále doufám, že se z některé sýkory babky při pečlivém prohlédnutí vyklube sýkora lužní. Více o mrazivém víkendovém fotografování v článku.... více
Kormorán císařský, krasavci z útesu
Při pohledu na našeho evropského kormorána velkého, si málokdo představí, že může mít pestré příbuzné v antarktických vodách. Pravda, kormorán velký ve svatebním šatu, jaké můžeme nyní spatřit u Vltavy, je barevnější, ale na kormoše z jihu Atlantiku svojí výpravností stále nemá.... více
Veverky ve sněhové závěji
Netypické povětrností události posledních dní asi nepřehlédl nikdo. Stromy se pod náporem čerstvé mocné vrstvy sněhu ohýbají. Některé tolik, že zátěž neudrží a padají k zemi. Zima dává o sobě vědět. A co na to zvířátka? Jak se třeba veverky perou se sněhovou závějí?... více
Ptáci ze Šumavy
Zimní měsíce, obzvlášť ve chvílích se sněhovou pokrývkou, jsou nejlepším obdobím pro fotografování našich nejmenších ptáků – pěvců. To co bývá většinu roku skryto, v neprostupném listí stromů nebo v hustých keřích, se dokonale odhalí na opadaných větvičkách. V ideálním případě třeba i pokrytých námrazou.... více
Ekvádorská listová kudlanka
Když jsem tu v létě po setkání s kudlankou nábožnou psal o ekvádorské kudlance, která vypadá jako list, ani jsem netušil, že se s ní ještě letos potkám. Plán cesty za ekvádorskými kolibříky v té době rozhodně neměl reálnou podobu a to, že bych tam měl čas i hmyzáky mě ani nenapadlo. Ale člověk někdy neví, co mu vítr přinese pod nohy.... více
Tučňák patagonský, krutý život v kolonii
Na světě není mnoho podobných míst, kde vedle sebe žije pět druhů tučňáků. Tím nejdostupnějším, jsou Falklandské ostrovy. Na 51° jižní šířky (podobně jako jih Argentiny) uprostřed Atlantiku na ostrovech s rozeklaným pobřežím, vychovávají svá mláďata tučňák oslí, tučňák magallanský, tučňák skalní, tučňák žlutorohý a tučňák patagonský. V jejich společnosti jsem v lednu strávil tři týdny a pokusím se popsat něco ze života toho nejatraktivnějšího, tučňáka patagonského (Aptenodytes patagonicus).... více
