Nejdříve to byl komentář u mě na stránkách a v nedávné době dvě zkušenosti z terénu, co mě přimělo věnovat se problematice, kterou žádný fotograf zvířat nebude číst příliš rád. Při fotografování divokých zvířat jsme často vystaveni těsnému kontaktu se zvířaty, bohužel většina z nás neví, jak se ve společnosti například opeřenců má chovat.
Naneštěstí jsou i případy, a
bohužel jich přibývá, kdy omezenec prahnoucí po fotce,
kterou spatřil na internetu, díky neznalosti chování zvířat,
způsobí smrt fotografovaného druhu.
Aktuálně 14.6.2009: Dnes, po dvou měsících
od publikování článku, lituji, že jsem se do podobného tématu pustil. To
co se proti mě rozpoutalo v komentářích jsem fakt nečekal.
Podobnou problematikou se na svých stránkách aktuálně
zabývá i ornitolog Robert Doležal a fotograf Petr Bambousek:
Být či
nebýt fotografem přírody?
Nový
druh Fotografa:
Blbec
Dlouhé
teleobjektivy za babku
V posledních letech se díky
výraznému poklesu cen digitálních zrcadlovek a dlouhých teleobjektivů
výrazně rozšířila společnost „fotografů divokých
zvířat“. Snímky ostrého toporně stojícího ptáka na větvičce
zahlcují český internet, lesem se prohánějí maskovaná individua, na
rybnících do sebe vrážejí fotografické vory a před hnízdní dutinou
vlh jsou rozloženy stanové tábory. To co bylo před lety výsadou
přírodovědců, ornitlologů a lidí spjatých s ochranou přírody a
myslivostí je nyní přístupné laické a v mnoha případech přírody
absolutně neznalé veřejnosti.
Případ první -
Terejí vejce v moři pod útesem
Bohužel není to ani dva
týdny, kdy jsem byl svědkem události, při které mi fotografování volně
žijících ptáků opravdu zhořklo, a ztratil jsem chuť, se tomu dále
věnovat.
Při fotografování terejů na ostrově
Helgoland jsem zažil situaci, kdy německy hovořící
fotograf, díky své aroganci, zcela zdecimoval
terejům snůšku. Na severozápadním okraji útesu mají terejové
hnízda až v těsné blízkosti chodníčků. Pro bezpečnost jejich hnízdění
místní ornitologové vystavěli drátěný plůtek, za který se nesmí.
Bohužel fotograf prahnoucí pro vhodném úhlu snímání toho nedbal a se
stativem přelezl do těsné blízkosti hnízda. To co
následovalo, mě bude strašit ještě dlouho.
Ihned, jak se
objevil v blízkosti terejů, se všichni včetně těch zahřívajících
vejce vznesli (terejové se v zahřívání vajec střídají), načež
se odkryla zcela nechráněná hnízda se snůškou. A jak už to tak u terejů
bývá, ostatní se pustili do rozebírání hnízd, pro sanování hnízd
vlastních. Byl to děsivý pohled, jak okolo vajec mizí ochrana. Jak letí
vejce z útesu do moře už jsem se dívat nevydržel...
Terej bílý (Sula bassana), hnízdo s
vejcem Northern Gannet, Autor: Ondřej
Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon
EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ
Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 13, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 640,
Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 12. dubna 2009 14:03:22,
ostrov Helgoland (Německo)
Terej bílý (Sula bassana)
Northern Gannet, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm
f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS
+ RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 640, Kompenzace
expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 12. dubna 2009 14:09:18,
ostrov Helgoland
(Německo)
Případ druhý - „Si přece
v rákosí udělám cestičku“
Druhým případem je povídání
jednoho „fotografa“ z Moravy. Když jsme se bavili o fotografování na
rybníku, pochlubil se mi s „dokonalým“ zlepšovákem, jak
vyfotografovat potápky na hnízdě v hustém rákosí. Z
jeho voru na hladině při sebelepší snaze nebyly potápky vidět.
Nenapadlo jej nic lepšího, než těch deset metrů od vody k hnízdu
prosekat, aby na ně bylo od vody vidět. Fotografie hnízda sice
udělal, bohužel si neuvědomil, proč asi potápky hnízdí skrytě. To že je
to ochrana před predátory mu jaksi nedošlo.
Příkladů
je mnoho, ale základ je vždy stejný. Nesmyslná touha po
fotografii za každou cenu a absolutní absence zkušeností z pozorování
přírody. Bohužel i v mém okolí jsou lidé, u kterých je fotka na prvním
místě a jsou pro to ochotni udělat opravdu cokoli, i kdyby za nimi měla
zůstat poušť bez života. Pro mnoho současných „fotografů přírody“ je
nyní obtížně představitelné to, že než jsem si vyfotil prvního
ledňáčka, chodil jsem jej dva roky z velké vzdálenosti pouze
pozorovat dalekohledem.
Přísné zákony
při fotografování přírody
Při cíleném snímání ptáků se
často stává, že fotograf, filmař či zvukař zasahuje do jejich života
více, než je normálně běžné, a také více, než je z hlediska ochrany
druhu zdrávo. Každý, kdo pořizuje záznam v přírodě, by měl být především
jejím ochráncem a od snímání upustit, jestliže existuje nebezpečí, že by
mohl snímaným ptákům uškodit. To se týká zejména činností v blízkosti
hnízd. Na podobné případy pamatuje zákon o ochraně přírody a krajiny,
resp. jeho prováděcí vyhláška. Říká, že fotografovat zvláště
chráněné druhy živočichů, ruší-li se tím v přirozeném vývoji, lze jen na
základě výjimky. Pro obecně chráněné druhy takováto povinnost výslovně
stanovena není, protože jsou ale všichni ptáci chráněni od roku 2004
stejně, je třeba tento postup uplatnit u všech druhů i u všech podobných
činností.
Rušením jsou vždy aktivity v blízkosti hnízd, zejména
stavba krytu a přímé snímání hnízda. Naprosto nepřijatelným rušením jsou
úpravy okolí hnízda (např. stříhání větviček) nebo oslňování nočních
druhů (např. sovy v dutině). Naopak náhodné fotografování, filmování či
nahrávání jako součást běžného pozorování ptáků za rušení
nepovažujeme.
Dodržování zákona o ochraně přírody a krajiny
kontroluje především Česká inspekce životního prostředí, pracovníci
správ CHKO, národních parků, krajských úřadů a obcí s rozšířenou
působností. Za překročení zákona může být udělena pokuta až do výše 100
tis. Kč, která se v chráněných územích může až zdvojnásobit.
• zákon č. 114/1992 Sb.,
o
ochraně přírody a krajiny
• vyhláška č. 395/1992
Sb.,
kterou se provádí zákon o ochraně přírody a
krajiny
Ke snímání silně ohrožených druhů u
hnízd je nutná výjimka udělená správou NP nebo CHKO. V případě
ohrožených pak výjimka udělená krajským úřadem (odbor životního
prostředí). Výjimku ke snímání všech ostatních druhů u hnízd vydávají
úřady obcí s rozšířenou působností.
Se snímáním ptáků občas souvisejí další zakázané
činnosti:
• k vjezdu autem do CHKO mimo silnice je
třeba výjimka vlády
• k vjezdu do kteréhokoli lesa je třeba
souhlas vlastníka lesa
• ke stavbě krytu je třeba souhlas
vlastníka pozemku
• v NP, CHKO i v rezervacích je zakázáno
tábořit a rozdělávat ohně
• k jakýmkoli činnostem ve vojenských
újezdech je třeba povolení újezdního úřadu
Zpracováno s použitím letáčku Fotografování ptáků a zákon,
který vydalo Muzeum Komenského v Přerově, p.o., ve spolupráci s Českou
společností ornitologickou a Ministerstvem životního prostředí.
Autory textu záslužné publikace jsou Zdeněk Vermouzek, Michaela
Krestová a Vojtěch Stejskal.
Tak trochu
i pro sebe
Nechci, aby příspěvek vyzněl tak, že já sám
jsem se nikdy omezení přírody nedopustil. Každý kdo se mnou někdy
fotografoval, ví, že se občas k nějakému tomu „rušení“ uchýlím, ale vždy
se znalostí následků a s vědomím, že přírodě neuškodím. Proto prosím,
než půjdete s mačetou k rybníku, zamyslete se.
Stejně po nikom
nežádám, aby pro fotografování zvířat vždy sepisoval žádosti o výjimky.
Pouze jsem chtěl, abychom si všichni uvědomili, že sebedokonalejší záběr
z přírody nestojí za zmařený život zvířete.
Vždy jsem říkal, že
jedním z důvodů proč fotografuji divokou přírodu, je to, aby dostal
zvířata k lidem. Bohužel jsem netušil, že budu mít tolik „následovníků“,
pro které bude fotografie na prvním místě a krásné chvíle v přírodě bez
vzniku prezentovatelné fotografie si neužijí.
Související odkazy
Výběr zákonů a vyhlášek v
aktuálním znění
Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, 21.4.2009
Tučňák oslí (Pygoscelis papua)
Gentoo penguin, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm
f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS
+ RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/1250 s, ISO: 100, Kompenzace
expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. ledna 2009 15:37:04,
Carcass Island (Falklandské
ostrovy)
Kolpík bílý (Platalea leucorodia)
| Eurasian Spoonbill, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 200mm
f/2.8 L USM + TC Canon 2x, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 5.6,
Doba expozice: 1/320 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano,
Vytvořeno: 18. dubna 2009 15:53:04, ZOO Praha - Troja
(Česko)
Ibis hnědý (Plegadis falcinellus)
Glossy Ibis, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 200mm
f/2.8 + TC Canon 1.4x, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 4.0, Doba
expozice: 1/640 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano,
Vytvořeno: 18. dubna 2009 10:18:12, ZOO Praha - Troja
(Česko)
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
