Fotografování na Falklandách, zpráva z cesty II.

Mám tu pokračování shrnutí naší fotografické cesty za tučňáky na Falklandské ostrovy. O ostrovech jsem psal minule, dnes něco o cestování a několik netradičních postřehů. Příště už bude něco o přírodě nebo nějaký postřeh k fotografické technice.

Svítaní na ostrově Carcass Svítaní na ostrově Carcass Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya + LEE ND 0.9 , stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 13, Doba expozice: 15.0 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. ledna 2009 5:11:13, Carcass Island (Falklandské ostrovy)Fotograf v místním rozhlase
Na Falklandských ostrovech, které jsou britským územím, není příliš stálých obyvatel. Obvykle se uvádí počet 2000 – 3000, někteří však k těmto ještě připočítávají stálou posádku armády v Mt. Pleasant, téměř 2000 britských vojáků a jejich rodin.
Ačkoli jsem si myslel, že ostrovy jsou pro svou unikátní přírodu hojně navštěvované, byl jsem ubezpečen, že na ostrovy za rok zavítá pouze 500 návštěvníků. Záměrně přehlížím krátkodobé hosty ze zaoceánských výletních lodí, kteří na břeh vystoupí jen na několik málo hodin. Vyfotí tučňáka a už je člun odváží zpět, někteří pouze navštíví obchod se suvenýry.
Proto nás vůbec nepřekvapilo, když nám na několika místech domorodci sdělili, že na ostrovech ještě nikdo z Čech nebyl. Moc bych tomu sice nevěřil, ale to, že jsme tam byli poměrně rychle za exoty jsem věděl hned. Nikdo nemohl pochopit, jak se někdo z druhého konce světa, v produktivním věku, může vydat právě sem. Na tři týdny, navíc ne za prací, ale jen kvůli zvláštnímu koníčku (v mém případě spíše posedlosti). Pořád chodit s velkým batohem, vstávat před rozedněním, v poledne uléhat ke spánku a kvůli úžasnému světlu klidně přijít o připravenou poměrně luxusní večeři.
Vzhledem k tomu, že ostrov je vlastně větší vesnicí, se naše přítomnost se rychle rozkřikla. Bylo nám to podezřelé. Až do dne, kdy jsme se vezli v Landroveru s majitelkou ostrova Saunders. V autorádiu právě běželo vysílání místí stanice, „Z ostrova Saunders zítra odjíždí Mr. Prosicky a Mr. Nemec na ostrov Carcass, kde na ně čeká Rob McGill“. Udiveně jsme se na sebe s Bohdanem podívali a o zážitku večer ještě diskutovali, záhada byla rozluštěna.
The Neck s pláží plnou hnízdících tučňáků The Neck s pláží plnou hnízdících tučňáků Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 16, Doba expozice: 1/10 s, ISO: 50, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. ledna 2009 19:48:37, Saunders Island (Falklandské ostrovy)Když letadlo startuje na rašeliništi
O letecké společnosti FIGAS jsem věděl, čekal jsem, že zážitky budou silné, ale skutečnost byla barvitější. Letadla létají bez pravidelného řádu, léta se podle toho, kdo zrovna projeví zájem. Letový plán se tvoří den před odletem a je odeslán všem případným cestujícím. Přestože jsme měli většinu letů tímto netypickým aerotaxi zaplacenou dlouho dopředu, nikdy jsme nevěděli, kdy budeme v daný den odlétat, s ubezpečením, že se to vždy včas dozvíme. Je to obdivuhodné, ale tato informace se k nám vždy včas dostala. A nejen to, někdo z místním pro nás i dojel, na místo odletu se pak přijíždělo přesně na čas; s právě přistávajícím letadlem v zádech.
Velmi specifická jsou i „letiště“. Pokud si představujete zpevněnou plochu, jste na omylu. Nejčastěji to byla posekaná louka a někdy ani to ne. Když si někdo dal práci (ostrov Sea Lion), byla to srovnaná šotolina. Nejednou se stalo, že jsme u nějaké farmy přistáli přímo před barákem, místní vyšli z domova s taškami, nastoupili do letadla a to se hned na pár metrech zvedlo k dalšímu letu.
Zážitku z místních přeletů mám opravdu mnoho, až nebudu mít co psát o zvířátkách, napíšu o cestování s letadélky Britten-Norman BN-2 Islander. I proto, že jsem novým fotoaparátem Canon EOS 5D z letů natočil velmi krátký filmový dokument.
Pobřeží, při hledání lachtanů Pobřeží, při hledání lachtanů Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 20, Doba expozice: 1/6 s, ISO: 50, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. ledna 2009 10:36:12, Carcass Island (Falklandské ostrovy)Prošlé potraviny na jídelníčku
Přestože na naší cestě byla místa pro pobyt a stravování velmi komfortní, byly i lokality velmi hladové. Bohdan sice mému zvolání, „Desetigramová vanička marmelády je pro dospělého člověka na den akorát“ nevěřil, ale nakonec nám stejně na poslední den na ostrově Saunders nic jiného nezbylo.
Nejpikantnější byla návštěva obchodu tamtéž. Hrdému označení „store“, jsme na ostrově se sedmi stálými obyvateli nevěřili, přesto jsme o otevření staré dřevěné budky požádali. V jejích útrobách jsme k našemu překvapení objevili zapojený mrazák a několik zaprášených polic se zbožím, které očividně zbylo. Na náš zklamaný pohled, jsme ihned dostali odpověď, „Zásobovací loď připluje až příští měsíc“. I přesto jsme si pár lahůdek vybrali, kolínka, boloňská omáčka v zavařovací sklenici a na plátky nakrájené blíže neurčené maso. Při dalším prohrabávaní jsme hned pod pytli s granulemi pro místní stáda ovcí nalezli v plechovkách americké pivo Budweiser. Datum spotřeby na jeho spodku nás přivedl k otázce, zda i ostatní potraviny jsou tolik prošlé, ale odpověď jsme po krátké poradě raději nehledali. Pivo, ač americké a prošlé, bylo po celodenním focení výborné. S požíváním starších potravin už jsme měli zkušenosti i z hlavního města ostrova Stanley, kdy jsem se zcela hladový pustil do několika kelímků s banánovým jogurtem, který byl více jak měsíc prošlý.
Překvapivě jediný problém jsem měl jen po návštěvě bistra ve Stanley, kde jsem si dal sandwich (příliš na výběr nebylo). To co následovalo, jsem ještě nezažil. V desetiminutových intervalech jsem měl v břiše silné křeče, které mi kromě pevného stisku zubů bolestí a schoulení do podřepu, nedovolili dělat nic jiného (viz. Gypsy Cove v prvním díle). Přestože jezdím od roku 2000 pravidelně do střední Ameriky, žaludeční problémy jsem měl poprvé až tady.
Přes toto všechno jsem na cestě zhubl jen čtyři kila. Že to nebylo více výrazně ovlivnili majitelé ostrovů Carcass a Sea Lion, kteří nám dávali vše co nás jen napadlo, včetně výborného chilského vína a luxusní šlehačky z mléka místních krav.
Večer v kolonii tučňáka oslího Večer v kolonii tučňáka oslího Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500 mm f/4 L ISUSM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 7.1, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. ledna 2009 20:54:55, Saunders Island (Falklandské ostrovy)Fototechnika naložená v mořské soli
Jak je mým zvykem, opět bych měl zmínit, co se z fotografické techniky rozbilo, případně, co jsem tentokrát ztratil. Není o čem psát, vše fungovalo jak mělo a vše jsem přivezl zpátky. To se mi ještě nikdy nestalo.
Druhá věc je však ta, že technika opravdu hodně zkoušela. Obtížně bych popisoval jak vypadá sestava 1D Mk III + 500/4 po celodenním focení na písčité pláži oceánu při větru, který porazí stativ s technikou. Povlakem, který jsem večer na technice nalezl, bych doma mohl při obědě solit dlouhá léta. Jako nejlepší recept k léčbě doporučuji namočený neždímaný bavlněný kapesník, kterým lze po několika vymácháních techniku očistit. Pro čištění oblemcané přední čočky (a že ji má pětistovka fakt velkou) je pak nejlepší namočený kapesník papírový, po setření se pak použije k vysušení suchý. Na závěr se pak štětečkem ometou zbylé kousínky suchého kapesníku, které na čočce ulpěly. Objektiv je pak hned jak z japonské továrny.

Souvidející odkazy
Fotografování na Falklandách, zpráva z cesty I.
Volunteer Point, první tučňáci

Fotoexpedice za tučňáky, Falklandské ostrovy 2009
Měsíc v králoství tropické přírody (Kostarika)
Sri Lanka, postřehy z fotografické cesty


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 7.2.2009, Praha (ČR)


Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
07. 02. 2009 , kategorie: cesty, svět
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(12 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Máš krásné fotky!! Přeji hodně štěstí a skvělých zážitků! ;-) Standa
Zdravím Falklandské nadšence! Mohu Vám s potěšením říct, že několik Čechů, co na Falklandech byli, znám... Dokonce jsem měl štěstí být jedním z nich v r. 2001. Byli jsme 3-členná skupinka a Falklanďákům jsme se vryli do paměti :) Možná jses setkal i s jedním kalendářem, námi vydaným (r.2002), možná na statku u Smithů před Volunteer p. ;-) Gratuluji Vám k odvaze navštívit tento nezapomenutelný kus světa! Moje kamarády poznáš http://cestuji.cz/falklandy/king_penguins/kingpenguin13.jpg
Zdraví St.
Jakub Havel
Poprvé tam byl v době, kdy ho tam zastihla argent.-britská válka a
nuceně tam zůstal, myslím dokonce několik měsíců a žil u někoho na
farmě. Píše o tom, jestli se nepletu, v knížce Lidé a oceán nebo možná
Kolem světa pro pírko tučňáka…
Jakub Havel: O Rudovi
jsem slyšel, dokonce o tom i psal, po knize se pídím. Nepochybuji o tom,
že tam vkročil někdo další. Jen tomu hlubšímu poznání se moc lidí asi
nevěnovalo. Zdravím, Ondra
Jakub Havel
Pokud
vím, tak se na Falklandech minimálně dvakrát zastavil Ruda
Krautschneider, poprvé na plachetnici Polka, podruhé na lodi Polárka. Na
další české plachetnici Olivín IV se na Falklandech zastavila 15.1.1998
na několik dní dvojice Petr Ondráček/Petr Parchomenko. Takže první Češi
jste přece jenom nebyli… :-)
nádhera :) teším sa na ďalšie.
JIří ZUzánek (Jurra8), Roman Šlejmar: Každý
řádek, který tu napíšu, nebo článek v časopise beru jako trénink. O
psaní knih přemýšlím už dlouho, vím že po mě něco zůstane, ale ještě
není vhodná chvíle. To málo času, které si zatím urvu, budu zatím
především věnovat fotografování přírody a její přiblížení lidem, kteří
se do ní nedostanou...
Článek jako vždy super, na můj
vkus docela krátký, ale věřím tomu, že nám to časem vynahradíš. Chtěl
bych se zeptat, jestli nechystáš nějakou knížku ohledně cest?
rookie
nejaka fotka nasolenej techniky by sa nenasla?

to
uz by bola mozno vhodnejsia sprcha.. :)
super foto,super rozpravanie,som sa nasmial nad tou
hlaskou v radiu....tesim sa na dalsie pokracovanie...
Michal Soukup
Nádherná série článků a opravdu moc pěkné
vyprávění. Sedím tu v teple našeho domku, ale při pohledu na přiložené
fotografie, mi je docela zima :)
Už se těším na další část
vyprávění.
Moc pěkná krajina dle fotek a super článek! No musí
to být něco takové extrémní podmínky. Těším se, že jednou sepíšete vaše
fotografické zážitky do knižní podoby... to bude paráda! Přeju hodně
trpělivosti při zpracování fotek a těším se..