Mám tu pokračování shrnutí naší fotografické cesty za tučňáky na Falklandské ostrovy. O ostrovech jsem psal minule, dnes něco o cestování a několik netradičních postřehů. Příště už bude něco o přírodě nebo nějaký postřeh k fotografické technice.

Svítaní na ostrově Carcass Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya + LEE ND 0.9 , stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 13, Doba expozice: 15.0 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. ledna 2009 5:11:13, Carcass Island (Falklandské ostrovy)Fotograf v místním rozhlase
Na Falklandských ostrovech, které jsou britským územím, není příliš stálých obyvatel. Obvykle se uvádí počet 2000 – 3000, někteří však k těmto ještě připočítávají stálou posádku armády v Mt. Pleasant, téměř 2000 britských vojáků a jejich rodin.
Ačkoli jsem si myslel, že ostrovy jsou pro svou unikátní přírodu hojně navštěvované, byl jsem ubezpečen, že na ostrovy za rok zavítá pouze 500 návštěvníků. Záměrně přehlížím krátkodobé hosty ze zaoceánských výletních lodí, kteří na břeh vystoupí jen na několik málo hodin. Vyfotí tučňáka a už je člun odváží zpět, někteří pouze navštíví obchod se suvenýry.
Proto nás vůbec nepřekvapilo, když nám na několika místech domorodci sdělili, že na ostrovech ještě nikdo z Čech nebyl. Moc bych tomu sice nevěřil, ale to, že jsme tam byli poměrně rychle za exoty jsem věděl hned. Nikdo nemohl pochopit, jak se někdo z druhého konce světa, v produktivním věku, může vydat právě sem. Na tři týdny, navíc ne za prací, ale jen kvůli zvláštnímu koníčku (v mém případě spíše posedlosti). Pořád chodit s velkým batohem, vstávat před rozedněním, v poledne uléhat ke spánku a kvůli úžasnému světlu klidně přijít o připravenou poměrně luxusní večeři.
Vzhledem k tomu, že ostrov je vlastně větší vesnicí, se naše přítomnost se rychle rozkřikla. Bylo nám to podezřelé. Až do dne, kdy jsme se vezli v Landroveru s majitelkou ostrova Saunders. V autorádiu právě běželo vysílání místí stanice, „Z ostrova Saunders zítra odjíždí Mr. Prosicky a Mr. Nemec na ostrov Carcass, kde na ně čeká Rob McGill“. Udiveně jsme se na sebe s Bohdanem podívali a o zážitku večer ještě diskutovali, záhada byla rozluštěna.
The Neck s pláží plnou hnízdících tučňáků Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 16, Doba expozice: 1/10 s, ISO: 50, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. ledna 2009 19:48:37, Saunders Island (Falklandské ostrovy)Když letadlo startuje na rašeliništi
O letecké společnosti FIGAS jsem věděl, čekal jsem, že zážitky budou silné, ale skutečnost byla barvitější. Letadla létají bez pravidelného řádu, léta se podle toho, kdo zrovna projeví zájem. Letový plán se tvoří den před odletem a je odeslán všem případným cestujícím. Přestože jsme měli většinu letů tímto netypickým aerotaxi zaplacenou dlouho dopředu, nikdy jsme nevěděli, kdy budeme v daný den odlétat, s ubezpečením, že se to vždy včas dozvíme. Je to obdivuhodné, ale tato informace se k nám vždy včas dostala. A nejen to, někdo z místním pro nás i dojel, na místo odletu se pak přijíždělo přesně na čas; s právě přistávajícím letadlem v zádech.
Velmi specifická jsou i „letiště“. Pokud si představujete zpevněnou plochu, jste na omylu. Nejčastěji to byla posekaná louka a někdy ani to ne. Když si někdo dal práci (ostrov Sea Lion), byla to srovnaná šotolina. Nejednou se stalo, že jsme u nějaké farmy přistáli přímo před barákem, místní vyšli z domova s taškami, nastoupili do letadla a to se hned na pár metrech zvedlo k dalšímu letu.
Zážitku z místních přeletů mám opravdu mnoho, až nebudu mít co psát o zvířátkách, napíšu o cestování s letadélky Britten-Norman BN-2 Islander. I proto, že jsem novým fotoaparátem Canon EOS 5D z letů natočil velmi krátký filmový dokument.
Pobřeží, při hledání lachtanů Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 20, Doba expozice: 1/6 s, ISO: 50, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. ledna 2009 10:36:12, Carcass Island (Falklandské ostrovy)Prošlé potraviny na jídelníčku
Přestože na naší cestě byla místa pro pobyt a stravování velmi komfortní, byly i lokality velmi hladové. Bohdan sice mému zvolání, „Desetigramová vanička marmelády je pro dospělého člověka na den akorát“ nevěřil, ale nakonec nám stejně na poslední den na ostrově Saunders nic jiného nezbylo.
Nejpikantnější byla návštěva obchodu tamtéž. Hrdému označení „store“, jsme na ostrově se sedmi stálými obyvateli nevěřili, přesto jsme o otevření staré dřevěné budky požádali. V jejích útrobách jsme k našemu překvapení objevili zapojený mrazák a několik zaprášených polic se zbožím, které očividně zbylo. Na náš zklamaný pohled, jsme ihned dostali odpověď, „Zásobovací loď připluje až příští měsíc“. I přesto jsme si pár lahůdek vybrali, kolínka, boloňská omáčka v zavařovací sklenici a na plátky nakrájené blíže neurčené maso. Při dalším prohrabávaní jsme hned pod pytli s granulemi pro místní stáda ovcí nalezli v plechovkách americké pivo Budweiser. Datum spotřeby na jeho spodku nás přivedl k otázce, zda i ostatní potraviny jsou tolik prošlé, ale odpověď jsme po krátké poradě raději nehledali. Pivo, ač americké a prošlé, bylo po celodenním focení výborné. S požíváním starších potravin už jsme měli zkušenosti i z hlavního města ostrova Stanley, kdy jsem se zcela hladový pustil do několika kelímků s banánovým jogurtem, který byl více jak měsíc prošlý.
Překvapivě jediný problém jsem měl jen po návštěvě bistra ve Stanley, kde jsem si dal sandwich (příliš na výběr nebylo). To co následovalo, jsem ještě nezažil. V desetiminutových intervalech jsem měl v břiše silné křeče, které mi kromě pevného stisku zubů bolestí a schoulení do podřepu, nedovolili dělat nic jiného (viz. Gypsy Cove v prvním díle). Přestože jezdím od roku 2000 pravidelně do střední Ameriky, žaludeční problémy jsem měl poprvé až tady.
Přes toto všechno jsem na cestě zhubl jen čtyři kila. Že to nebylo více výrazně ovlivnili majitelé ostrovů Carcass a Sea Lion, kteří nám dávali vše co nás jen napadlo, včetně výborného chilského vína a luxusní šlehačky z mléka místních krav.
Večer v kolonii tučňáka oslího Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500 mm f/4 L ISUSM + PL filtr Hoya, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55,Clona: 7.1, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. ledna 2009 20:54:55, Saunders Island (Falklandské ostrovy)Fototechnika naložená v mořské soli
Jak je mým zvykem, opět bych měl zmínit, co se z fotografické techniky rozbilo, případně, co jsem tentokrát ztratil. Není o čem psát, vše fungovalo jak mělo a vše jsem přivezl zpátky. To se mi ještě nikdy nestalo.
Druhá věc je však ta, že technika opravdu hodně zkoušela. Obtížně bych popisoval jak vypadá sestava 1D Mk III + 500/4 po celodenním focení na písčité pláži oceánu při větru, který porazí stativ s technikou. Povlakem, který jsem večer na technice nalezl, bych doma mohl při obědě solit dlouhá léta. Jako nejlepší recept k léčbě doporučuji namočený neždímaný bavlněný kapesník, kterým lze po několika vymácháních techniku očistit. Pro čištění oblemcané přední čočky (a že ji má pětistovka fakt velkou) je pak nejlepší namočený kapesník papírový, po setření se pak použije k vysušení suchý. Na závěr se pak štětečkem ometou zbylé kousínky suchého kapesníku, které na čočce ulpěly. Objektiv je pak hned jak z japonské továrny.

Souvidející odkazy
Fotografování na Falklandách, zpráva z cesty I.
Volunteer Point, první tučňáci
Fotoexpedice za tučňáky, Falklandské ostrovy 2009
Měsíc v králoství tropické přírody (Kostarika)
Sri Lanka, postřehy z fotografické cesty

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 7.2.2009, Praha (ČR)

Komentáře k článku