Fotografování krajiny dlouhým teleobjektivem

Před týdnem jsem dostal dotaz, kde se pisatel ptal na pár tipů, jak fotografovat krajinu dlouhými teleobjektivy. S odpovědí jsem se nečekaně rozepsal, proto jsem téma zpracoval do článečku, třeba to bude užitečné i pro někoho dalšího. Krajinu fotografuji dlouhými skly poměrně často, baví mě to, i proto, že mám k dlouhým teleobjektivů blízko.

Dotaz:
Ahoj Ondro, na serveru Fotoaparát.cz jsem si všimnul, že často fotografuješ krajinu teleobjektivem. Občas jsem to zkoušel, ale výsledky nejsou pěkné. Fotografie jsou neostré a bez kontrastu. Pokud to není tajné, nemohl bys mi něco poradit? Tvoje fotografie přírody jsou pro mě inspirací. Děkuji, Petr Lušťák
07-2009-8097 07-2009-8097 Toskánsko 8097, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/13 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. července 2009 6:35:45, Toskánsko (Itálie) Volba vhodného motivu a podmínek pro fotografování
Pro snímání dlouhým teleobjektivem nejsou vždy vhodné podmínky a podobné fotografování klade velké nároky na volbu vhodného motivu.
Není vůbec jednoduché podívat se do krajiny a ve vzdálenosti několika kilometrů něco z krajiny vykousnout pro fotografii. Obecně to můžou být zajímavé linie nebo opakující se motivy, které uzavřením do hledáčku začnou jako celek působit. Nejjednodušší to je v případě, že najdete něco atraktivního a snažíte se k tomu něco do fotky dokomponovat. Změna perspektivy už dokoná vše za vás, neobvyklý pohled je na světě. Pokud se to povede, působí to dokonale, na podobné fotografie není lidské oko příliš zvyklé a cesta k tomu, aby fotografie zaujala, je kratší. V současná industrializace krajiny (elektrická vedení, dopravní komunikace, apd.) příliš širokoúhlým pohledům do krajiny nenahrává, teleobjektive se často rušivých prvků zbavíte.
Tím netvrdím, že zrovna já jsem nějaký kompoziční mág, který najde vždy něco pěkného při každém letmém pohledu do dáli. Chtěl bych, ale ne vždy to bohužel jde.

Během meteorologické přízně
Pro snímání krajiny dlouhým sklem je vhodná i meteorologická přízeň. Ovzduší by mělo být čisté, viditelnost daleká, mělo by být spíše chladno, aby se vzduch horkem netetelil. Ale nic z toho není pravidlem, záleží pouze na vaší kreativitě a záměru. To co muže být pro někoho vadou, bude pro vás to, co zaujme, co budete chtít zdůraznit.
Obecně mám nejraději mlhavá rána, ale právě ta kladou největší nároky na zpracování (viz. odstavec v závěru článku). Není ale problém snímat i na ostrém poledním slunci, pokud fotografie opravdu „promluví“, nikdo si ostrého slunce s černými stíny ani nevšimne. Obecně jsou nejlepší podmínky pro focení krajiny teleobjektivem během jasných chladných dní po přechodu rychlé studené fronty.

Výběr teleobjektivu
Jednoznačně nejvhodnější pro focení krajiny jsou monofokální objektivy, jen pomocí nich docílíte dokonalého přenosu detailů. Objektivem s proměnným ohniskem příliš technicky kvalitní fotografii neuděláte, obzvláště na jejich dlouhém konci je to tragédie. Na výsledné fotce na vzdálenost jednoho kilometru nepoznáte, zda na kopci byl les listnatý nebo jehličnatý. Jediné použitelné jsou krátké zoomy 70-200 mm v provedení „L“. Nejvhodnější pro daleké pohledy jsou však pevná ohniska 300mm a delší. Když použijete třeba objektiv 400/5.6 nebo 500/4 spočítáte na vzdálenost jednoho kilometru šišky na stromech. Je však důležité zdůraznit, že jen při pečlivé práci.

Stativ, hlavně důsledně usadit
Je až neuvěřitelné, čeho jsem byl v terénu svědkem. Jednou jsem nemohl přehlédnout, jak vlastník profesionální zrcadlovky Canon 1Ds Mark III usadil fotoaparát na plastový stativ, na který bych se bál dát i externí blesk, a to za poměrně silného větru. Pouhým okem bylo vidět, jak se celá sestava klepe. Pak se můžeme v diskuzích dočíst, jak je objektiv řady „L“ neostrý.
Kvalitní stativ a jeho správné používání je při fotografování krajiny dlouhým teleobjektivem důležitější než kdy jindy. Bohužel platí, čím těžší stativ, tím lépe, i když jeho vláčení po skalních vyhlídkách není nic příjemného. Jako vhodná alternativa (i když ne rozhodně levná) se nabízí karbonové stativy Gitzo řady „3“. Nejsou tolik těžké, ale svojí stabilitou hravě doženou svoje těžší konvenční bratříčky (Mantfrotto aj.), Pokud jejich stabilitu zvýšíte pověšení objemného batohu pod stativovou hlavu, první předpoklad pro ostrou fotografii je zaručen. Tím to však nekončí.

Nožičky na pevném podkladu
Důležité je i to na čem stativ stojí. Je mylné doufat, že když v lese rozložíte stativ, bude fotografická sestava stabilní. Doporučuji pod nohama stativu mírně odkopnout listí a první blízkou zetlelou vrstvu a stativ rovně usadit. Snadnější je to na skalních vyhlídkách, tam je pevného podkladu dost. Nevětší tragédií jsou dřevěné vyhlídky a rozhledny, okolní návštěvníci nemusí ani moc dupat a stejně se ostrost do fotografie nedostane.

Zabraňte větru foukat
Největším nepřítelem je ale vítr, velká plocha teleobjektivu je ideální pro to, aby se do ní vítr opřel. A platí, čím větší objektiv, tím horší. Domnívat se, že čtyřkilovým objektivem na pevném stativu se nic nehne je chybné.  S rozmyslem je vhodné i sundání sluneční clony, plocha, do které se vítr opírá, se sníží.
Doporučuji na větru malý test, podívejte se v režimu zvětšení na displej s Live View. Opravdu si myslíte, že z téhle klepanice může být něco ostré? Řešení pro fotografování na větru jsou dvě, odstínit vítr nebo trpělivě čekat. Ideální je kombinace obojího. Chránit před větrem můžete vlastním tělem, deštníkem nebo změnou polohy snímání (pokud jde tutéž scénu fotografovat ze závětří). Těm trpělivějším pak doporučuji počkat na chvíli, kdy se vítr do techniky opírá méně, nebo dokonce přestane foukat úplně. A stejně jako z jiných důvodů, vyfotit totožnou scénu čtyřikrát, při následném zpracování vyberete tu nejostřejší.
Pokud bude opravdu fučet, mám ještě jeden typ, zvyšte si ISO. Budou vycházet kratší časy a šance že bude fotografie ostrá se zvýší. Ze šumu si hlavu nedělejte, právě naopak. Při ISO 400 – 800 bude (při pečlivém zpracování) z kvalitní digitální FF zrcadlovky fotka na papíře pohlednější „živější“ než ten hnusný sterilní digiobraz při ISO 100. Ale to už je o vlastních pocitech a nikomu to nenutím.

Přesné zaostření, když má být fotografie opravdu ostrá
Dalším nezbytným předpokladem pro to, aby fotografická sestava přenesla všechny detaily z fotografické scény, je přesné zaostření. Stejně jako při jakémkoli jiném fotografování krajiny zapomeňte na automatické ostření (AF). Spoléhat se na to, že fotoaparát zaostří na místo, které pokrývá zvolený ostřící bod příliš nelze. Obzvláště v případě, že fotografujete dlouhým teleobjektivem na vzdálenost jednoho kilometru. Ostřit se musí manuálně a u nových digitálních zrcadlovek je pomůcka, která nám to usnadní.
Při fotografování krajiny používám pro ostření a následné exponování režim se zapnutým Live View. Při maximálním zvětšení pak na objektivu ručně ostřím. Pro tento případ doporučuji náhled o +2 EV dočasně prosvětlit, ostření bude lépe vidět. Pak ale nesmíte zapomenout vrátit správné expoziční hodnoty. Je to dokonalá vychytávka, obzvláště pro ty, kteří špatně vidí na dálku.
V neposlední řadě je nutné nezapomenut použít polarizační filtr, i když málokdo jej ke svému teleobjektivu má. Třeba na pro objektiv Canon 500/4 je to záležitost hodně speciální a drahá (verze drop-in). Díky polarizačnímu filtru se zbavíte modrání dálek a v krajině se zvýrazní barvy. U focení dlouhým sklem je to užitečnější než focení neširoko.

Kam správně ostřit
O tom kam ostřit by mohl být samostatný článek, fyzika není můj šálek kávy (udělal jsem ji až napotřetí), proto to přenechám jiným. Osobně ostřím na prvek v krajině, na který se bude divák na výsledné fotografii soustředit jako první, vždy je to dominující motiv, nebo výraznější hrana svahu. Pokud nemá fotografie výraznější element, zaostřete na střed, chybu tím ve většině případů neuděláte.
Když máte zaostřeno, režim Live View nevypínejte, ale exponujte se zdviženým zrcátkem, během fotografování a i po něm zůstane nahoře a nebude zbytečně mlátit.
Absolutní nutností je použití drátěné spouště a předsklopení zrcátka (pokud nemáte Live View), ale to je pro fotografa krajiny tak elementární činnost, že nemá smysl to rozebírat.

Zpracování dat, vyvolání fotografie
Pořád je hodně uživatelů digitálních zrcadlovek, kteří si myslí, že jejich aparát dělá fotografie. Tak to ale není, váš miláček pouze pořídí data a následnou fotografii děláte až vy při zpracování RAWu. Možnosti jsou dvě, buď chcete, aby výsledný snímek zaznamenával shodně realitu, nebo data zpracujete tak, aby fotografie působila podle vašeho záměru.
Při dalekých pohledech teleobjektivem je nejnutnější pečlivé přidání kontrastu. Při snímání na velkou vzdálenost přijdete o kontrast ve fotografii zejména vzdušnou vlhkostí. Pro přidání kontrastu jsou vhodné Křivky. Opakovaným vepsáním otevřeného „S“ se kontrast zvýší pouze tam, kde o to stojíte. Ve světlech a stínech nebude posun tak velký. Přidáním kontrastu se zvýší i intenzita barev, proto není nutné snímek mršit přidáním saturace barev.

Zbytečná technická kvalita
Na závěr bych chtěl dodat, že tyto řádky jsou od člověka, který je posedlý zvrácenou touhou po technické kvalitě výsledné fotografie na papíře ve velkém formátu. Popsané postupy jsou nutné zejména pro fotografy (= uživatele fotoaparátů, kteří dělají fotografie), člověk který prezentuje obrázky pouze na internetu, se o podobné problémy zajímat nemusí.
Řádky vyjadřují pouze můj názor, ne obecnou pravdu. Popsaným postupem fotografuji krajinu poslední dva roky a velmi se mi osvědčil.

Související odkazy

Portfolio Krajina
Fotografie krajiny ve Fotobanka
Toskánská krajina v létě
Šumava, s ranní mlhou
Saské Švýcarsko, bivak na vyhlídce
Prodej fotografií krajiny na NaturePhoto.cz
Toskánsko, fotografie krajiny

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 1.9.2009

08-2009-869308-2009-8693 NP České Švýcarsko 8693, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 8. srpna 2009 6:12:05, Mariina vyhlídka, NP České Švýcarsko (Česko) 05-2008-1091 05-2008-1091 Toskánsko 1091, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo, Clona: 14, Doba expozice: 1/10 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 4. května 2008 6:25:22, Toskánsko (Itálie) 07-2009-8000 07-2009-8000 Toskánsko 8000, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. července 2009 18:55:32, Toskánsko (Itálie) 09-2007-0827 09-2007-0827 NP České Švýcarsko 0827, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 200mm f/2.8 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 260 mm, stativ Gitzo, Clona: 14, Doba expozice: 1/15 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 30. září 2007 7:39:04, Mariina vyhlídka, NP České Švýcarsko (Česko) 10-2008-8459 10-2008-8459 NP České Švýcarsko 8459, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 17-40mm f/4 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 52 mm, stativ Gitzo, Clona: 18, Doba expozice: 8.0 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 11. října 2008 18:09:34, Stříbrné stěny, NP České Švýcarsko (Česko) 07-2009-8104 07-2009-8104 Toskánsko 8104, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/8 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. července 2009 6:43:15, Toskánsko (Itálie) 07-2009-7942 07-2009-7942 Toskánsko 7942, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 200mm f/2.8 L USM, stativ Gitzo, Clona: 14, Doba expozice: 1/15 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. července 2009 6:50:42, Toskánsko (Itálie) 07-2009-8018 07-2009-8018 Toskánsko 8018, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. července 2009 19:04:07, Toskánsko (Itálie) 07-2009-7721 07-2009-7721 Toskánsko 7721, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 9.0, Doba expozice: 0.3 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 4. července 2009 5:42:33, Toskánsko (Itálie)

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
01. 09. 2009 , kategorie: otázky
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(19 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Krásné fotky! Ještě bych doplnil - srovnejte horizont. Tato na první pohled samozřejmá věc může začátečníkovi uniknout :) Pár tipů pro začátečníky jak fotit krajinu jsem sepsal na blogu tipyjakfotit.cz/jak-fotit-krajinu/
Pablo: Ne šum z každé digitální zrcadlovky, ale právě z Canon 5D Mark II je moc pěkný a jak jsem popsal výše, vyloženě "filmový". Už předchůdce (5D Mk I) na tom byl v zobrazení šumu pěkně. Obzvlášť působivá jsou vysoká ISO u reportážní fotografie převedená do ČB. Ale jak jsem psal, můj pohled, nikomu ho nenutím.
Pablo
Článek fajn a v mnohém inspirativní, taky se začínám na svět dívat telátkem a je to v ledasčem nové, ale to s tím oživšním fotky šumem, to snad nmůže nikdo myslet vážně. Barevný šum přeci není totéž co zrno. Zrno se dá doělat i na "sterilní" digitální fotce, ale to je přeci něco jiného než šum. Obecně platí rozhodně použít co nejmenší ISO. Na druhé straně radši mít ostrou fotku s vyšším iso a šumem, než neostrou s nižším iso a bez šumu.
T: Nezdá, oproti realitě tlačím hodně na kontrast, ať to na webu působí intenzivněji. A o barvy se postaralo časně ranní světlo světlo.
T
Zdá se mi to, nebo jsou fotografie příšerně přeupravené?
thr: Stejně vetšinou jedu na ISO 100. Ale u specifických motivů se mi ta "ostrá kropenatost/zrnitost" z Canon EOS 5D Mk II na vysoké ISO fakt nevadí.
thr
K tomu lepšímu dojmu při 400ISO než při 100 - no řekl bych, že pokud to chceš opravdu technicky vymazlené, tak se nabízí spíš varianta fotit na 100ISO (pokud to jde s ohledem na počasí) a pak do toho dosypat pěkné analogové zrno, třeba přes DXo FilmPack :-)
Martin Gross
Ondro skvelé fotky!!!
Michal | PhotoNature.cz
Ahoj Ondro, velmi zajímavý článek, rád jsem ho pročetl a něco určitě využiju. Poslední dobou jsem si také oblíbil tele při fotografování krajiny. Je mnohem lepší se soustředit na detail, než na celek, ale to dobře víš. Nejvíce se mi líbí ta třetí fotografie, ty zelené vlny s dotykem světla shora. Má to ducha a atmosféru, povedlo! Měj se, Michal
Marku, jak dobře víš, Mamiyu s filmem jsem definitivně odložil, je to těžké přiznat, ale pro mě je to definitivní. Velvia pro mě měla kouzlo, bohužel to nestačilo, těch nevýhod středoformátu bylo moc; nemožnost používat kvalitní tele byl pouze jeden z nich.
Zabudol si spomenut aj ine teleobjektivy ako Kenon. Ja pouzivam Sigmu 100-300/4 EX a na APS-C Pentax K-7 je to paradicka, poriadna kvalita aj na 300mm. Ale suhlasim, pevne skla su este lepsie. Nedavno som testoval
SMC Takumar 6x7 300mm na Pentaxe K-7 s adapterom. Rozdiel je hlavne v protisvetle.
Hele, ako ma ostrit a dvihat ISO ten, co foti na isty nemenovany saturovany film? :-)

Velmi dobry text, Ondro, fotky skvele. Pri takych vzdy rozmyslam, ci nevymenit stredoformat za digi FF, pretoze tym svojim nacinim nikdy tak daleko nedovidim. Aby ma to preslo, musim si premietnut par diakov. Alebo si predstavit ten "hnusný sterilní digiobraz při ISO 100" (pobavilo, a to ze dost). Drz sa a nech ti svieti!
Povedený článeček a móc pěkné fotky. Už bys měl vydat knihu :-))
L.D.: Píšu jak prase, chyb tu jistě víc, opraveno. Díky.
Daniel Černý
Zajímavý článek s praktickými radami. Ta pátá fotka s kostelíčkem je velice pěkná
L.D.
Nejsem si jist, ale ve 12. slově textu je pravopisná chyba, oprav si to :-)
Karel: Jistě by šlo si hyperfokální vzdáleností pomoci, ale právě odhadnutí vzdáleností není jednoduché. Osobně opravdu raději ostřím ve zvětšeném zobrazení Live View, i proto, že mám pak jistotu, že se mi sestava neklepe, někdy je to tak hrozné (třeba vítr), že i od focení upustím.
Karel
Perfektni clanek, konecne neco i pro lidi co foti zvirata jen okrajove a venuji se spise krajine ... ikdyz nekdy je to stejny 'zahul' jako fotit divoke zvire :) Chci se zeptat, pouzivas pri foceni krajiny i Hyperfoklani vzdalenost a pokud ano, jak odhadujes vzdalenost fotografovaneho objektu v metrech? Diky
Haha tak to o ISU 100 je fakt dobre... :-)