Asi nekrásnější na fotografování zvířat ve volné přírodě je to, že i když jdete na lokalitu s jasnou představou, co a jak fotit, často získáte fotografie úplně jiné. Není to na škodu, mnohdy jsou to zážitky, které si nedokážete vysnít ani v těch nejbujnějších představách. Divoká příroda je divadlo bez programu a záleží jen na vás, jak dlouhý čas v něm strávíte. Jedno z posledních atraktivních představení jsem fotoaparátem zachytil nedaleko hranic s Nikaraguou v rezervaci Cano Negro.
Rezervace Cano Negro
Bylo to
fotografické odpoledne jako každé jiné při mých cestách, snad jen s
mírnou tvůrčí krizí. Při vedení kostarického fotografického workshopu
jsem si uvědomil, že já sám už na lokalitě ztrácím motivaci. Ne, že by
nebylo co fotit, ale na rozdíl od účastníků jsem z hojnosti zvířat už
nesdílel tolik nadšení. Všechna zvířata vyskytující se v rezervaci jsem
měl nafocená z minulých cest a ostré tropické slunce na modré obloze
nedávalo příliš šancí ke vzniku kreativnější fotografie. Plán byl
jediný, mám dvě hodiny na to dostat se do kolonie volavek uprostřed
pomalu vysychajícího mokřadu a se sluncem v zádech počkat na zapadající
slunce, které volavky krásně nasvítí.
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ano, Vytvořeno: 29. února 2008
15:38:40, RNVS Cano Negro (Kostarika)
Pohodlí v teplém bahně
Vysvlečen do
plavek, s maskovací snaiperskou šálou přes hlavu, jsem se bahnem poměrně
rychle dostal do centra dění. Stejně jako jindy jsem se povznesl na to,
že budu celý od bahna riskujíc zavrtání nějaké tropické breberky pod
kůži a pohodlně jsem na břicho ulehl do sluncem vyhřátého bláta. Sestavu
Canon EOS 1D Mk III + Canon EF 400mm f/5.6 + Canon Speedlite 580 EX II +
BB před bradou, s přední čočkou ani ne 5 cm nad zemí. Pro stabilitu
teleobjektivu jsem do bahna napříč položil složený stativ, o který jsem
toto celé opřel.
Přestože bylo v mokřadu přibližně 60 brodivých
ptáků osmi druhů (s kolegy pracovně podobnému výjevu říkáme „drůbežárna“),
moje oči a objektiv ihned přilákal pouze jediný pták, bukač
středoamerický. Tento krasavec je asi to nejhezčí, co můžete v mokřadu
spatřit a pro vhodnější přiblížení vzhledu pro něj velmi často používám
termín „volavka tygrovaná“. Bukač strnule se zalomeným zobákem čučel k
hladině, proto nebyl problém se opatrně přiblížit na pouhých 10 – 14 m.
Jako vždy v poslední době jsem i sundal telekonvertor Kenko 1.5x, aby
byl výstup co nejdokonalejší a já byl nucený se dostat plazením v bahně
co nejblíže (můj termín „Maximální fotografie“ přiblížím někdy v
budoucnu). Do času, kdy bude slunce svítit z přitažlivějšího úhlu,
zbývaly skoro dvě hodiny. Proto jsem jen odpočíval, pokukoval okolo a
ani nefotografoval.
Představení
začíná
Neuplynulo ani půl hodiny a bylo zřejmé, že to
bukačovo vejrání k hladině už není hledáním, ale regulérním lovem s
čekáním na vhodný okamžik, kdy vystřelit zobák do bahna. Ihned jsem se
probudil z polospánku, se zrychleným tlukotem srdce začal kontrolovat
fotoaparát (předvolba clony, korekce expozice, vyšší ISO pro akci,
zapnutý AF na objektivu, projetí ostřícím kroužkem zda není v obraze
něco, co by vadilo mimo hloubku ostrosti, nastavení blesku, zapnuté AI
SERVO, zvýšení série z 5 na 10 snímků za sekundu). Jen taktak jsem to
stihnul. Představení právě začalo.
Bukač prudce vystřelil zobák
do bahna, a přestože jsem si od hladiny myslel, že úlovek vytáhne z
vody, vytáhl dlouhého úhoře. Vzrušením jsem volavku dostával do hledáčku
pouze velmi obtížně. Podobný výjev už jsem se stejným ptačím druhem
zažil v roce 2005 a představa, co bude následovat, mi dovolovala
uklidnit se pouze obtížně. Přestože se to nakonec podařilo, udělal jsem
několik školáckých chyb, které jsou pro mě poučením pro příště.
Především jsem si neuvědomil, že se v sérii 10 snímků za vteřinu
nedokáže blesk rychle dobíjet a některé fotky budou mírně podexponované.
Rozumnější by bylo blesk vypnout a dát na fotoaparátu korekci do
plusu.
To, že to bude zápas na delší dobu, jsem věděl po
chvíli. Zdatný úhoř bukačovi vyklouzl ze zobáku, tentokrát už do vody.
Pták byl vyděšený, co se mu to objevilo v jídelníčku a s hrůzou ustoupil
asi pět metrů, aby se po chvilce začal opatrně opět přibližovat.
Kontroluji paměťovou kartu a s uklidněním zjišťuji, že se podobný výjev
může ještě mnohokrát opakovat. Netrvá to ani celou minutu a je to tu
znova, bukač se vztyčenými řídly a se zobákem omotaným úhořem vrávorá
na vodní hladině. V očích má děsivý výraz, napůl strach napůl vidina
vydatné svačiny. Okolo stříká bahno smíšené s vodou a já pouze s
drobnými přestávkami fotografuji série snímků a už nyní vím, že to bude
patřit k tomu nejlepšímu, co jsem v Kostarice
vyfotografoval.
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/800 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února 2008
15:34:05, RNVS Cano Negro
(Kostarika)
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 29. února
2008 15:34:08, RNVS Cano Negro
(Kostarika)Úhoř v roli
potravy
Představení však ještě vůbec nekončí, kolotoč
se již asi po páté opakuje. Úhoř už je opět v bahně, ale asi ne
dokonale. Bukač přiskakuje, zapře se nohama a začne rybu opět vytahovat.
Je to úžasný pohled, když volavka stojí, visí jí úhoř od hlavy až k
zemi. I když se z úhoře s propíchnutým tělem stává pomalu svačina, stále
svůj boj nevzdává. Do spirály obtočený okolo zobáku, se ještě naposledy
snaží zachránit život. Se zklamáním zjišťuji, že se zápas ode mě
vzdaluje dále do vody a přemýšlím co dál. Když vylezu z krytu, bukač
odejde ještě dále. Nakonec vše vsadím na jednu kartu s tím, že se
pokusím vyfotit ptáka odlétajícího s úlovkem v zobáku. Rychle vstávám a
běžím (to je silné slovo, v měkkém bahně to moc nejde) do vody, volavka
se s rybou zvedá a odlétá. Bohužel jsem tak rozrušen, že se mi to
nepodaří dokonale vyfotit.
Poučení pro příště, měl jsem být
trpělivější a nasadit telekonvertor a fotografovat z dálky i za cenu
ořezu fotografie. Takto mi požírání úhoře bukačem opět
uniklo.
Zážitek to byl pro mě tak silný, že
už jsem na západ slunce nečekal a běžel jsem celý od bahna k našemu
bungalovu. Cestou jsem si celý zážitek v duchu přehrával a doufal, že se
nějaké fotografie povedly. Především kvůli podobným zážitkům vím, že mě
fotografování divokých zvířat nikdy nepřestane
bavit.
Souvisejí odkazy
Jak
se fotografují volavky
Fotografie
volavek ve Fotobance (140 kousků k 13.4.2008, a další přibývají)
Portfolio
Volavky (to nejlepší ve větším formátu)
Workshop
Fotografovaní zvířat v
Kostarice
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 13.4.2008
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/640 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února
2008 15:38:00, RNVS Cano Negro (Kostarika)
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/640 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února
2008 15:38:00, RNVS Cano Negro
(Kostarika)
Bukač středoamerický (Tigrisoma
mexicanum) Bare-throated Tiger Heron, Autor:
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III,
Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520
mm, objektiv opřen o stativ, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO:
250, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února
2008 15:38:00, RNVS Cano Negro
(Kostarika)
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
