Moje první setkání s tímto impozantním broukem proběhlo před třemi lety na Pálavě v blízkosti přírodní památky Křivé jezero. Už si nematuji, zda jsem k němu putoval kvůli volavkám, nebo za fotografováním vážek, avšak bezpečně vím, o co jsem se pokoušel místo toho.
Roháč obecný (Lucanus cervus)
Stag Beetle, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D MArk II, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 MAcro USM, fotografováno z ruky, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/100
s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano (2x Canon 580EX II
mimo tělo fotoaparátu, řídící jednotka, mléčné rozptylky Sto-fen,
Vytvořeno: 18. července 2009 11:33:21, Malé Kyšice
(Česko)
V lužním
lese s mračnem komárů
Na starém dubu v blízkosti cesty
se ve výši očí se pohybovalo něco, co hned upoutalo mojí pozornost.
Po bližším přiblížení jsem zjistil, že se jedná o roháče obecného
(Lacanus cervus), našeho největšího brouka. Přestože jsem jej spatřil
poprvé o jeho určení nebylo pochyb. Jeho obrovská kusadla přehlédnout
nelze.
Po prvním okouzlení, jsem se rozhodl roháče fotit, ale
bylo to utrpení, na které nerad vzpomínám. Když jsem nyní hledal starou
fotku pro dokumentaci, žádnou jsem z toho dne nenašel; což jen svědčí o
tom, že za nic nestála. Rozlehlé tělo roháče se velmi špatně fotí a
rozhodně to není tím, že by byl brouk hbitý. Pokud samec roháče vyplní
většinu hledáčku, je nutné použít opravdu vysokou clonu (f11 – f18), aby
bylo ostré to, co ostré být má. Daní za to je bohužel to, že se příliš
znázorní pozadí fotografovaného objektu a je nutné promyšleně zvolit
směr snímání. Ne vždy to však lze. Navíc, světla je pod mohutnými stromu
velmi málo, clonit se nedá.
Nejtragičtějším handicapem, bylo
něco jiného, mračna dotěrných krve žíznivých komárů. Už při cestě ke
Křivému jezeru jsem pochodoval rychlostí 15 km/h, právě kvůli jejich
dotěrnosti. Při rychlejší chůzi neměli tolik možností si sednout na
odhalené kousky kůže. Bohužel to, co se začalo dít při zastavení pro
fotografování, bylo už komáří násilí. To nebylo jen obtížné bzučení, ale
regulérní bolest, jak komáři začali napouštět svůj protisrážlivý jed
do mého krevního oběhu. Ohánět se nemělo smysl, člověk se potil a fotit
se nedalo. Jediným řešením bylo zatnout zuby a nechat je sát, dokud
snímek nevznikne. Byl jsem tropech střední Ameriky i Asie, ale nejvíce
mě žrali komáři vždy právě na Pálavě.
Ateliér
na ztrouchnivělém pařezu
Od té doby jsem roháče
párkrát potkal, ale k fotografování jsem se dostal až před 14 dny v
bezkomaří oblasti středních Čech. Komáři neutočili, bohužel světla bylo
opět málo a poměrně vydatně pršelo. Ale vytrénován z focení v
kostarických pralesích jsem nenašel žádnou překážku. Jen jsem si pomohl
světlem vlastním.
Pro fotografování roháčů jsem použil dva
externí blesky Canon 580 EX II a řídící jednotku Canon ST-E2, která
byla umístěná na těle fotoaparátu. Pro zjemnění zábleskového světla byly
na blescích mléčné rozptylky Sto-fen.
Při použití řídící
jednotky ST-E2 lze řídit dvě skupiny blesků, jejichž počet není omezen,
důležité je, aby blesky na řídící jednotku viděly. Výhodou takovéhoto
fotografování je to, že podání bleskového světla je příjemnější, než při
použití jednoho blesku v sáňkách fotoaparátu. Světlo, a jeho směr,
lze takto mnohem lépe korigovat. Stačí jen blesky nastavit do režimu
SLAVE a zvolit stejný kanál jako je na řídicí jednotce. Při stisknutí
spouště poté naráz blesknout všechny blesky.
Jedinou vadou
podobného fotografování byla vyšší aktivita roháčů, kteří po pařezu
intenzivně cestovali, což vyžadovalo neustálé přenášení blesků, aby
směřovali tam, kde byl roháč. Nepříjemnosti tropil i déšť, bleskat do
mokrých krovek není ideální, vše se leskne. Pomohl polarizační filtr,
ale za cenu toho, že sebral další kousínek světla a přidělal další
starosti. Bylo nutné neustále hlídat jeho vhodné natočení (vzhledem
poloze roháčů). Používání blesku v přírodě se snažím vyhnout, ale
existují situace, kdy bez jeho použití fotografie nevzniknou. Právě
deštivé víkendové fotografování toho bylo ideálním příkladem.
Roháč obecný (Lacanus cervus)
Jednoznačně náš nejnápadnější a nejmohutnější brouk, s velikostí
30 – 80 mm. Obě pohlaví jsou černohnědě zbarvena. Sameček má mohutné,
parohovitě prodloužené horní čelisti, jichž však používá pouze jako
zbraně při zápasech s jinými samci o samičku. Samička je celkově mnohem
menší, s nevýraznými kusadly.
Roháči, jsou obyvatelé dubových
lesů, kdy dospělý brouci obletují za soumraku s velkým hřmotem duby a
jiné listnaté stromy a živí se mízou.
Larvy se vyvíjejí ve
starých dubových pařezech nebo ve spodních částech odumírajících
dubových kmenů. Larvy se velmi podobojí larvám chrousta, jsou však
značně vetší. Kuklí se při úpatí stromů v zemi, vývoj trvá několik
let.
Příspěvek berte jen jako stručné
přiblížení fotografování a představení našeho největšího brouka. Těm,
kterým se článek opět nelíbí, získat Pulitzerovu cenu ambice rozhodně
nemá.
Související
odkazy
Mlok
skvrnitý
Kolibřík
na hnízdě trochu jinak
Mravenci
Atta, šerpové hmyzího světa
Kolibřík,
divadlo na dešti
Fotografování
vážek na Sri Lance
Vážka
plavá (Libellula fulva), unikát od
Hodonína
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 3. srpna 2009
Roháč obecný (Lucanus cervus)
Stag Beetle, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D MArk II, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 MAcro USM, fotografováno z ruky, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/200
s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano (2x Canon 580EX II
mimo tělo fotoaparátu, řídící jednotka, mléčné rozptylky Sto-fen,
Vytvořeno: 18. července 2009, Malé Kyšice
(česko)
Roháč obecný (Lucanus cervus)
Stag Beetle, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D MArk II, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 MAcro USM, fotografováno z ruky, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/125
s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano (2x Canon 580EX II
mimo tělo fotoaparátu, řídící jednotka, mléčné rozptylky Sto-fen,
Vytvořeno: 18. července 2009 11:15:40, Malé Kyšice
(Česko)
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
