Přestože si to mnoho fotografů zvířat neuvědomuje, je pro fotografii velmi důležitá příprava. Pokud chcete něco konkrétního vyfotit, nemá smysl bloumat po lese a doufat, že vytoužený objekt zájmu zahlédnete. Často se tomu tak opravdu stane, ale z nečekaného setkání, příliš povedených fotografií mít nebudete. Na příkladu fotografování sýčka králičího (Athene cunicularia) na Floridě přiblížím způsob, jak si cestu usnadnit.
Ne každý
má tolik peněz, aby jej specializovaná agentura zavezla pod čumáky
ledních medvědů (i to už je nyní pro fotografy za 5tis. USD možné) a ne
každému jsou po vůli cirkusová představení sokolníků, kteří vám za
úplatu předvedou sovu v jakékoli životní situaci. Pokud chcete
fotografovat zvíře ve volné přírodě, je nutné strávit mnoho hodin
studiem. Je to dlouhé, ale mě to baví. Mám pak pocit že jsem si fotku
zasloužil, že to není práce někoho jiného.
Bod první: Inspirace
Jsou to především
neomezené možnosti internetu, které fotografa přivedou k tomu, že jej
něco zaujme. Byl to i můj případ. Když jsem připravoval cestu
na Floridu, příliš často jsem v souvislosti se západním pobřežím,
volavkami a fotografováním, registroval fotografie zemních sov sýčků
králičích. V portfoliu je měl každý americký fotograf zvířat, který
alespoň na týden zavítal na Floridu. To bylo podezřelé a
inspirující. Když tam budu, musím je také mít!
Sýček králičí (Athene cunicularia)
Burrowing Owl, Autor: Ondřej Prosický, Fotoparát:
Canon EOS 1D Mark II N, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková
vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227, Clona: 6.3, Doba
expozice: 1/100 s, ISO: 320, Režim měření expozice: se zdůrazněným
středem, Kompenzace expozice: +1/3 EV, Blesk: ano (externí Sigma EF-500
DG Super, Better Beamer, -1 EV, Vytvořeno: 14. ledna 2007 16:13, Cape
Coral, Florida (USA)Bod druhý: Kdepak ty
ptáčku hnízdo máš?
Až na světlé výjimky (snažím se,
abych k nim patřil), žádný fotograf zvířat neuvede, kde fotografie
pořídil. Důvodu je několik, chce mít druh v portfoliu jako jediný;
pakliže bude mít podobnou fotografii někdo jiný, ztrácí na atraktivitě.
Nebo, to v záslužnějším případě, nechce, aby byl daný druh rušen při
hnízdění nezkušenými začátečníky.
Lokalita pro fotografování,
nebo ideálně popis místa hnízdění, je to nejdůležitější co můžete pro
fotografii zvířete získat (mnoho zoufalců si stále myslí, že je to
fotoaparát a teleobjektiv). Bohužel tyto informace se na internetu
běžně neválejí. Pokud ale s vyhledávačem (Google.com) strávíte nějaký
čas a budete volit vhodná hesla, bude postupně informací přibývat a
popis lokality se bude zpřesňovat. Takže i já jsem se po cestě -
Západní pobřeží Floridy – město Cape Coral – dostal až ke hnízdům
drobných soviček sýčků králičích.
Bod třetí:
Rychlokurz přírodopisu
Tím, že víte u kterého města
máte ptačí druh hledat, práce nekončí. Při 14tidenní cestě Floridou
bude na sýčka pouze jedno odpoledne, tzn. je nutné jet najisto, bez
zbytečného bloumání.
Právě tehdy nastupuje studium všech
informací o fotografovaném druhu, způsob života, rozmnožování,
hnízdění, příjem potravy, denní cyklus a mnoho dalšího. Každá drobnost
se může hodit. Nejdříve jsem byl zklamán, když jsem zjistil, že sýček
hnízdí o dva měsíce později než budu na Floridě já, ale hned v dalším
dokumentu jsem se dověděl, že i mimo dobu hnízdění se do své zemní
dutiny vrací. Podobných případů cenných informací je mnoho.
Pokud studiu věnujete opravdu hodně času, usměje se na vás štěstí
v podobě informace, která by se dala vyvažovat zlatem – přesná
lokalizace hnízd.
Přesně tak se to stalo i mě; přes „Spolek
přátel a ochránců sýčka v Cape Coral“ (hodně volně přeloženo), jsem
se dostal k popisům, kde v parcích sýčkové hnízdí.
Sýček králičí (Athene cunicularia)
Burrowing Owl, Autor: Ondřej Prosický, Fotoparát:
Canon EOS 1D Mark II N, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková
vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227, Clona: 5.6, Doba
expozice: 1/200 s, ISO: 250, Režim měření expozice: se zdůrazněným
středem, Kompenzace expozice: 0 EV, Blesk: ano (externí Sigma EF-500 DG
Super, Better Beamer, -1 EV, Vytvořeno: 14. ledna 2007 16:56, Cape
Coral, Florida (USA)Bod čtvrtý:
Navigace
Doba pokročila, mapu už nikdo nevezme do
ruky, máme tady GPS. Satelitní navigační systém je dokonalým pomocníkem
fotografa.
Když už jsem měl názvy parků, kde sýčkové králičí
hnízdí, nebyl problém hnízdům pomocí služby Maps.Google.com přiřadit
přímo adresu a to i třeba s číslem popisným. Místo hnízdění si na
leteckých mapách můžete přímo prohlédnout, není překvapením, že některé
druhy na leteckým snímcích přímo uvidíte (hnízda volavek ve Venice).
Takto získanou adresu zadáte do navigace (v mém případě TomTom Go
910; Bohdane díky) a
uložíte. Tím příprava končí.
Bod pátý:
Návštěva u sýčka
Jednoho odpoledne, po fotografování
volavek ve Fort Myers, jsme si kolegy Alešem, Vaškem a Standou řekli, že by to
chtělo nějakou změnu. Můj návrh: „Tak zajedeme na sovy“, byl sice
zpochybněn (přeci jen byla lokalita vzdálena 40 km), ale jelo se. Přišla
moje chvíle, zúročí se ty noci strávené na internetu?
V
navigaci jsem zvolil adresu prvního hnízda (celkem jsem měl čtyři) a
vyrazili jsme na sever. Po hodině nás navigace dovedla do rozlehlého
nudného města Cape Coral a za dalších pár minut hlásila že jsme v
cíli. A byly jsme, stáli jsme na parkovišti knihovny, byla neděle, kromě
nás tu další auto nebylo. Napětí stoupalo, bál jsem se situace, kdy
vystoupím z auta a po krátkém hledání řeknu klukům „Bohužel tu žádné
sovy nejsou“ a pojedeme zpět. Dramatickou chvíli mi naštěstí usnadnil na
kole projíždějící klučina. Na mojí otázku „Kde jsou sovy?“, bez zaváhání
odpověděl „Tady všude“. To byl impuls, kdy už nám stálo za to vylézt z
klimatizovaného auta.
A opravdu, na zeleném trávníčku obehnán
zábranou, aby ji nikdo nerušil, seděla sovička u vstupu do své hnízdí
dutiny. Ani nemusím popisovat, jak jsem tu chvíli prožíval. Obzvlášť po
tom, když na 200 metrech byla další 3 hnízda (z toho dvě obsazená). Při
odjezdu, to už se stmívalo, jsme vyzkoušeli další dvě adresy hnízd a
opravdu tam byla.
Když si vzpomenu, že podobně jsme podle mého
itineráře „objevili“ dalších pět lokalit pro fotografování (volavky,
pelikáni,
zobouni,
kolpíci,
...),
hodnotím fotografování na Floridě jako nejlépe připravenou
fotografickou akci. A to mám ještě dalších asi 15 míst, podobně
připravených, kam už jsme se nestihli podívat.
Sýček králičí (Athene cunicularia)
Burrowing Owl, Autor: Ondřej Prosický, Fotoparát:
Canon EOS 1D Mark II N, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková
vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227, Clona: 7.1, Doba
expozice: 1/200 s, ISO: 250, Režim měření expozice: se zdůrazněným
středem, Kompenzace expozice: -1/3 EV, Blesk: ano (externí Sigma EF-500
DG Super, Better Beamer, -1 EV, Vytvořeno: 14. ledna 2007 16:25, Cape
Coral, Florida (USA)Nechci aby to znělo tak, že
podobnými přípravám se nedá vyhnout, jen jsem chtěl zmínit
alternativu, která je pro mě běžnou praxí. Obzvlášť v případě, kdy
jezdím vždy po světě za zvířaty na vlastní pěst a žádný průvodce s
terénním vozem nebo turistická kancelář moje kroky z finančních důvodů
neusnadní.
Za pár dní sem přidám něco o tom, jak žije
sýček králičí (Athene cunicularia), asi už bych měl jít spát...
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 31.10.2007
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky pravidelně publikuje v médiích a má za sebou více než dvě desítky autorských výstav. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže BBC Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera.
