Je chladné ráno, na trávě leží z noci rosa, zlehounka svítá a modravě růžový obzor přesně ukazuje místo, kde se za pár desítek minut vyhoupne rudý kotouč slunce. Pravě v…

číst více

Pro každého, kdo chodí pravidelně do přírody, je první stopou jara něco jiného. Na horách někomu stačí, když sleze sníh, pro někoho je to návrat skřivanů, jiný…

číst více

Musím přiznat, že vidět ary hyacintové ve volné přírodě mě lákalo už dlouho. Podnětů jsem k tomu měl několik. Tím prvním jednoznačně bylo časté registrování zpráv o…

číst více

Pomalu se rozednívá a z tmavě černé se během rána klube odpudivá šedivá obloha nad tmavě zelenou hladinou mělkého jezírka uprostřed polí. Maďarská pusta se pomalu…

číst více

Po dlouhých horkých dnech, kdy byli všichni savci zalezlí ve stínu hustých křovin a vzrostlých stromů, se po celodenním intenzivním dešti ochladilo tak, že jsme v…

číst více

Ačkoli jsem tu již před pěti lety o sýčkovi králičím (Athene cunicularia) v souvislosti s fotografováním na Floridě psal, myslím, že to vůbec nebrání tomu podívat se na…

číst více

Asi nejtajemnější skupinou tropických lesů, kterou mnohokrát uslyšíte, občas letmo nad hlavou zahlédnete, ale blízká setkání budou výjimečná, jsou tukani. Při svých…

číst více

Jako lesklé hnědé přízraky, na chvilku se objevil hřbet, aby jej po vteřině překryla hnědá kalná voda brazilské řeky Rio Negro. Když jsem do Pantanalu v září odlétal, z…

číst více

Pokud to jde, dělám to často. Když není zvíře v pěkném prostředí, aby mu to na fotce slušelo, tak si jej pomalu dovedu tam, kam potřebuji. I kdyby to mělo být pár…

číst více

S pozorováním divokých šelem je v Latinské Americe obvykle potíž. Pokud u sebe zrovna nemáte profláknutého osvědčeného stopaře, který nedělá celý život nic jiného, je…

číst více

Čápi k nám nikdy moc blízko nezaletěli, až jednoho rána. Stejně jako vždy před snídaní v 5:30, ještě skoro za tmy, jsem udělal svoji krátkou pohlídku u jezírka, které…

číst více

Když stoupáme výš a výš, vůbec se mi nechce věřit, že nahoře bude něco jiného než hustý vlhký mrak. Mlha byla u dveří chalupy, mezi kopci šumavského lesa a až těsně pod…

číst více

Asi nejbizarnějším zvířetem brazilského Pantanalu je největší hlodavec světa, kapybara mokřadní. Na tuhle myš jsem se moc těšil, že bude velká, jsem tušil, ale…

číst více

Se zobákem zabořeným do vody kopíroval temnou hladinu, až se ranním sluncem prosvětlená voda zvedala do metrové výšky. Malá kolonie zobounů na písčitém ostrůvku řeky Rio…

číst více

Když jsem cestu do Brazílie plánoval, při volbě vhodného termínu pro fotografování vysněných zástupců ptačí říše v době hnízdění jsem rezignoval na fotografování savců.…

číst více