Pár postřehů ze žadonění o vízum do USA

Protože při cestování do Latinské Ameriky je občas levnější letět přes USA a protože mě láká představa mrazivých lednových dní strávených na sluncem prohřáté Floridě, odhodlal jsem se k věci, která byla ještě před rokem u mě nemyslitelná. Žádat o americké vízum. Každý, kdo mě zná ví, že si o Američanech myslím jen to nejhorší, proto moje cesta "do země neomezených možností" udivala. Jsou však lákadla, kdy se nad svoji xenofobii povznesu.

Protože při cestování do Latinské Ameriky je občas levnější letět přes USA a protože mě láká představa mrazivých lednových dní strávených na sluncem prohřáté Floridě, odhodlal jsem se k věci, která byla ještě před rokem u mě nemyslitelná. Žádat o americké vízum. Každý, kdo mě zná ví, že si o Američanech myslím jen to nejhorší, proto moje cesta "do země neomezených možností" udivala. Jsou však lákadla, kdy se nad svoji xenofobii povznesu.
Pro možnost fotografovat zvířata v pobřežných mokřinách, jsem musel poníženě škemrat o vízum do USA. Nakonec vše dobře dopadlo, ale pár věcí bych vyzdvihl. Důležité je nepodcenit přípravu, připravte si všechny (třeba i nesmyslitelné) dokumenty co doma máte. V den pohovoru přijďte klidně i o půl hodiny dříve, dostanete se tak dříve na řadu. Protože v "čekárně" je skoro 40 podobných loudilů o víza jako vy, můžete pečlivě sledovat rozhovory u okének. Lze z toho jednoznačně odvodit, že nejdůležitějším dokumentem je potvrzení o zaměstnání, čím déle na stejném místě, tím lépe. Často byl prověřován stav konta, speciálně u těch, kteří neměli zaměstnavate, živnostníků. Nekratší dobu s konzulárním úředníkem strávili lidé nad 50 let, těm pouze sejmuli otisky prstů. Já osobně (solidně vypadající mladý člověk, zkušeně předstírající pokoru a vysoký stav bankovního konta) jsem u okénka strávil přesně 15 vteřin. V podstatě jsem pouze odpověděl: "Budeme tam s kamarády fotografovat ptáky" a na vyžádání ukázal potvrzení o zaměstnání.
Na závěr snad jen to, že oproti očekávání to nebylo nijak děsivé.

 

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
29. 08. 2007 , kategorie: akce, novinky
Klíčová slova
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(1 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

iva
ještě by jsi měl popsat, jak se chovají
imigrační úředníci na letišti :)
třeba to píšeš v jiném článku a já
se k tomu postupně prokoušu... :)