Finsko s medvědy, poslední slunce před zimou

Světlo

Jistě to znáte. Vyrazíte za zvířaty do přírody, zrovna je šance na parádní západ slunce, už si představujete, jak budete fotografovat zvířata v posledních paprscích a v protisvětle, a… ono nic. Ten den se vysněné zvíře zrovna ani neukáže.
Přesně to jsme obvykle zažívali ve Finsku. Medvědi do fotografií často chodili, ale když byl zrovna nádherný západ slunce nebo mlha v ranním protisvětle, v tu chvíli nebyl nikde ani chlup.
Ne tak letos. Těch šancí s před zimou hladovými medvědy bylo tolik, že se nám před teleobjektivy producírovali i v tom nádherném světle krátkého večera. A dokonce i ráno, přestože jsem na úvodní přednášce prohlásil, že medvědi už ráno nechodí. Všem fotografům se povedlo vyfotit medvědy v nízké přízemní mlze, právě když zasvítil první paprsek slunce a začal rozmrazovat jinovatku, která medvěda v trávě obklopovala.
Těm, kteří by snad medvěda na sluníčku nechtěli, vyhovoval poslední večer. Poměrně vydatně pršelo a musím přiznat, že i v dešti medvědům slušelo.
Výjimečnost podmínek a množství šancí s medvědy dala jistě klientům zapomenout na to, že jsme měli smůlu s rosomákem – ani jednou se nám neukázal.

Mlaďoch

Největší hvězdou oblasti v době naší návštěvy bylo dvouleté mládě, které už loni bylo nejodvážnější ze všech (mělo tři sourozence!). Dva roky byste mu ale nehádali. Nyní před zimou to byla hora tuku. Když medvídě, už spíše malý medvěd, běželo, sádlo se mu přelévalo z jedné strany na druhou.
Ve své snaze nabrat další a další kila před zimním spánkem se chovalo naprosto neohroženě. Nic ho nevyrušilo. Fotografové měli spoustu šancí nejen měnit kompozice, ale i přendávat různá ohniska objektivů.
Jediné, kdy trochu zpozornělo a zůstalo opatrně na kraji lesa, bylo, když byl velký tmavý medvědí samec na dohled. Medvídě neuteklo, ale čekalo. Jakmile zmizel, prošel prcek celé místo v jeho stopách.
Ostatní loňská medvíďata tak suverénní nebyla. Vlastně se objevovala jen tehdy, když široko daleko žádný jiný medvěd nebyl (až na pár náhod, kdy se odvážný prcek potkal se sourozenci).
Už během října půjdou medvědi spát. Je fajn vidět, že nestrádají a s jistotou vydrží několik měsíců zimního spánku. Do sněhu vylezou příští rok kolem 10. dubna.
Medvědice, mamka od medvíďat, kterou tu pravidelně vídáme už mnoho roků, se neukázala. Bůhví, jaký je její osud.

Pokud byste se mnou chtěli příští rok za divočinou do Finska opět vyrazit, máte hned několik možností. V srpnu mám domluvené dva termíny akce, kterou jsem optimisticky pojmenoval Vlci ve Finsku, kde je současně šance i na medvědy a rosomáky. Kdo dává přednost nádherné barevné krajině a medvědům, v září bude klasický termín osvědčeného fotografování Medvědi ve Finsku.

Související odkazy
Články o fotografování přírody ve Finsku
Nabídka fotografických cest
Nabídka fotografických workshopů
Fotografie medvědů ve fotobance Shutterstock