Madagaskar, za lemury a chameleony

Na cestě

Krátce před odletem na Madagaskar nám zrušili všechny tři místní přelety, kvůli čemuž jsme museli trochu překopat itinerář. Pokud chcete třeba jen krátce navštívit čtyři přírodou zajímavá místa, musíte být na Madagaskaru alespoň 16 dní. Ty přejezdy jsou dlouhé, 300 km je tak cesta autem na celý dlouhý den. Devět hodin ničeho.
Silnice jsou tu i asfaltové, ale jsou tak děravé, že stejně furt brzdíte a krokem je objíždíte. Na té nezpevněné šotolině s pískem, na dalších místech, se jezdí mnohem lépe. Nijak mě nyní po návratu nepřekvapuje, že na přesunech autem (a lodí) jsme strávili sedm dní a na fotografování zůstala vlastně jen chvilka. Ale to je Madagaskar, pokud chcete při první návštěvě poznat co nejvíc. Až se budu někdy vracet, vždy zvolím maximálně dvě zajímavé lokality, na kterých strávím pět dní.

V plamenech

Díky dlouhým přejezdům jsme mohli naplno vidět jak je ostrov zničený. Můžete to stále dokola číst, ale realita na místě vám pak stejně žene slzy do očí. Dlouhé hodiny přejíždíte naprostou destrukcí, kde vypálený původní les nahradila zemědělská krajina (nejčastěji s rýží), osamocené nepůvodní blahovičníky a borovice, občas vesnička. To v tom lepším případě. Jinde jen holé kopce, rozdrápané erozí a čerstvé černé spáleniště. Různě velké požáry jsme viděli skoro každý den. Smutné je, že Madagaskar není zdevastovaný pouze z minulosti záměrným vypalováním, aby byl prostor pro zemědělství, ale nyní je to i úmyslným rozděláváním ohňů, jako prostředku politického boje...
Na rozdíl od Etiopie, kde se vlastně v ochraně přírody nedá už dělat nic, jsem měl na Madagaskaru pocit, že by snad místní i zájem měli. Mám ale obavu, že je pozdě, asi tak o 70 let...

Lemuří ostrov

Na Madagaskaru je tolik zvířecích zajímavostí, že jsme si při plánování cesty museli vybrat, čemu se budeme věnovat nejvíce. Doufat, že kloudně nafotíme těch 110 endemických ptáčích druhů, lemury a další savce, chameleony a noční život se žabkami, nešlo. Na cestě jsme se tedy ve finále soustředili na to, abychom našli co nejvíce druhů lemurů. S tím, že když náhodou najdeme chameleona, uděláme si na něj čas také.
Pokud chodíte na mé stránky pravidelně, asi tušíte, jak jsem protrpěl, když jsem nestíhal všechno. Nejvíce jsem tak tentokrát “zanedbal” ptáky. Na nějaké jejich soustředěnější fotografování prostě nezbyl čas. Výjimečné postavení měla samozřejmě fosa - tam šlo stranou úplně všechno.
Přestože si v seznamu pozorovaných zvířat stále dělám pořádek, myslím, že jsme celkem fotografovali 20 různých druhů lemurů. Jestli si myslíte, že jsou všichni stejní, tak to ani náhodou. A to ani v rámci jednoho druhu!
Třeba indri, největší z lemurů, má hned několik variet (forem) podle barvy kožichu, od světlých až po skoro celé černé. Indri je nápadný i tím, že "nemá" ocas (má, ale mrňavej). Tím se stal hned mým miláčkem, protože jsem se při fotografování nemusel tolik kompozičně hlídat. A hlavně, je to nejlepší ztpěvák!
Unikátem je i ksukol chocholatý, noční lemur, který vypadá jako by vůbec nepatřil do tohoto světa. Vlastně ke každému fotografovanému druhu mám nějakou zajímavost z pozorování. Ale dal jsem si závazek, že do poznámek, co jsem si psal každý den, raději koukat nebudu. To bych tenhle příspěvek nikdy nedopsal. Někdy příště a podrobně.
Místo dalších slov tedy jen taková “lemuří přehlídka”.

Související odkazy
Články o fotografovování přírody
Fotografie lemurů ve fotobance Shutterstock
Nabídka fotografických workshopů