Mravenci Atta, šerpové hmyzího světa

Hmyzí dálnice v pralese
Obvykle to bývá v sušších částech lesa. Při procházení uzounkou stezkou narazíte na cestičku která ji protíná. Někdy je to pouze neširoká spára, jindy dálnice v podobě půl metru široké stezky na které je velmi živo. Nejdříve, než si drobného hnědého hmyzu všimnete, vás zaujme něco jiného. Jsou to pochodující lístečky velikosti 0,5 – 5 cm, které prchají pralesem. Při bližším pohledu ale spatříte nepravidelný zástup mravenečků putujících jedním směrem. Mravenci svými kusadly jako v kleštích svírají kousky listů, které rychle odstříhali v korunách vzrostlých stromů. Jednoznačně nejkrásnější je pak to, když místo listů nosí nastříhané kousky fialových květů. Úžasný výjev, který jsem pozoroval v roce 2006, se bohužel letos neopakoval.

Mravenec rodu Atta (Atta cephalotes) | Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú (Kostarika)Pohodlí v bahně cesty
Čas přemýšlet o tom, jak něco podobného fotografovat, jsem měl několik let. Zachytit podobný výjev patří přesto k tomu nejobtížnějšímu, co jsem kdy fotografoval. Okolnosti příliš prostoru pro vznik dobré fotografie neposkytují. Temný les, rychlý pohyb hmyzu, velká koncentrace jedinců, malá velikost fotografovaného objektu, nesnesitelné vedro, dotěrný obtěžující hmyz, nepohodlná poloha ležíc v bahně cesty. Lehnout si k frekventované mravenčí dálnici stojí hodně odhodlání, ale s dokonalým plánem, jak je na paměťovou kartu dostat, je to snadnější.

Technika k lovu mravenců
Protože se s fotoaparátem Canon EOS 1D Mark III, díky spodnímu gripu, nemůžu dostat fotografickou sestavou až na zem do úrovně tělíček běžících mravenců, volím raději Canon EOS 5D, který grip nemá. Toto pokládám na zem, pouze objektiv podepřený rukou. Jako objektiv nasazuji Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, jiný makroobjektiv nemám. Možná by byl vhodnější Canon MPE-65 f/2,8 1-5x Macro, ale s tím by zdrhající mravence zvládl asi fotit pouze můj kolega Hubert Poláček.
Nedostatek světla (a to jsem si vybral světlejší úsek mravenčí cestičky) řeším dvěma blesky Canon Speedlite 580 EX II, které pokládám přibližně 20 cm od mravenců, pod úhlem 45°. K jejich bezdrátovému ovládání mám na těle nasazenou řídící jednotku Canon ST-E2, která se dokonale osvědčila už při fotografování kolibříků. Lze tak snadno regulovat poměr výkonu obou blesků. Pro zjemnění zábleskového světla nasazuji na hlavy blesku mléčné difuzéry Sto-fen.

Cirkusově vedený mravenec
To bylo k technice, nyní ke zvířátkům; jak je přesvědčit, aby chodili tam, kde je očekávám (v hloubce ostrosti). Mravenčí řeč neumím, proto se uchyluji k podlému triku. Našel jsem přibližně 2 cm tlustý klacík, který pokládám mravencům do cesty v domnění, že je to v cestě zpomalí a já bodu mít možnost fotografovat. To vyšlo, ale je to k ničemu, mravenci se s nákladem hromadí za klacíkem a za chvilku to v hledáčku vypadá jako na hmyzí demonstraci proti ničení pralesů.
Beru tenčí klacík, ale stále to není ono, mravenci jej přelézají po celé dálce, což je pro mě samozřejmě také špatně, musím je přinutit, aby překážku přelézali pouze v jednom místě a to poměrně rychle, bez vytváření větších zástupů. Klacík v půlce lámu a obě části pokládám tak, aby v místě kontaktu bylo nejnižší místo celé překážky. To je ono! Mraveneček s obrovským listem v klepítkách přichází k překážce, zpomalí a poměrně pomalu ji přelézá tam, kde předpokládám. Zdá se být vyhráno. Z divokého mravence se stává „mravenec sokolnicky vedený“.

Mravenci rodu Atta (Atta cephalotes) | Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú (Kostarika)Rychlý hmyzák v hloubce ostrosti
Jako nesmyslné se ukazuje používat autofokus fotoaparátu. Nestíhá, stejně tak ani já nejsem schopný ostřit manuálně. Proto se uchyluji k věci, kterou dělám vždy děsně nerad. Manuálně předostřuji k místu kde mravenci přecházejí klacík a čekám na nějakého s pěkným nákladem zeleniny. Při větší cloně a s dostatečně dlouhým časem by to mělo vyjít. Bohužel se pletu a fotografováním trávím více jak dvě hodiny. Napůl sežrán komáry pořizuji asi 500 záběru, na kartě mi jich zůstává asi 100 a večer dalších 80 mažu. Až doma vybírám pouze dvě, které snesou formát A3, bez toho, abych se bál k fotografii připojit své jméno.

Na závěr
Při prohlížení a zpracovávání fotografií mě napadlo ještě několik dalších možností, jak život těchto pozoruhodných obyvatel pralesa zaznamenat. Bohužel, jak to obvykle bývá, bylo to až v pohodlí mého křesla tisíce kilometrů daleko. I tak jsem rád, že mám další impuls o čem přemýšlet a hlavně další důvod, proč se do mých milovaných tropů s fotoaparátem vrátit.

Související odkazy
Fotografie pořízené v Kostarice
Stručné shrnutí fotografických workshopů pořádaných v únoru 2008
Zpráva z měsíčního pobytu v Kostarice v únoru 2008

Mravenci rodu Atta
Již 50 miliónů let si mravenci rodu Atta předávají z generace na generaci recepturu, jak na rozžvýkaných listech smíšených se slinami pěstovat houby k vlastní obživě. Tito zemědělci hmyzí říše předběhli s polními pracemi člověka o mnoho miliónu let. Když se mravenčí královna mravenců rodů Atta pustí do výstavby hnízda, v první komnatě svého království zřídí pěstírnu hub.
Mravenci si vytváří komůrky o objemu 2-3 litry, kam nosí listy a části květů lesních dřevin. V mraveništi je rozkoušou na drť a vzniklým materiálem se živí houby. O své houbové kultury se pečlivě starají - mechanicky odstraňují mycelia nežádoucích druhů. Někdy likvidují nežádoucí houby mravenci i chemicky - ve speciálních útvarech na těle mají bakterie rodu Streptomyces, které produkují antimykotika.
Mravenci rodu Atta jsou považovány za jedny z největších spotřebitelů listového materiálu v lese, když to přeženu, lze říci že jimi pěstované houby jsou největšími býložravci deštného lesa.

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 16.6.2008