Fotografování orchidejí na ostrově Rhodos

Po bouři

Na ostrov Rhodos jsme přiletěli krátce po přechodu výrazné středomořské bouře pojmenované Erminio, která na začátku dubna zasáhla celé Řecko.
 Už na přestupu v Aténách nás nechtěli v lijáku pustit z letadla, protože ten tunel do letištní haly se ve větru smýkal tak, že nešel k našemu Airbusu připojit. Vlastně div, že pilot v bouři přistál, ten den se zrušila spousta letů.
 Během jediného dne spadlo množství srážek odpovídající několika týdnům a přívalová voda zaplavila ulice i domy. Vítr od Afriky navíc přinesl saharský prach (můžete vidět v detailu na zrcátkách tořičů), takže déšť místy připomínal spíš tekuté bláto než jarní přeháňku a obloha se večer zbarvila do ruda.
 Na Rhodu zůstaly silnice pokryté nánosy hlíny, kamení, listí, šišek a jehličí z kopců. I když jsou na ostrově výjimečně zachovalé silnice, musel jsem jezdit opatrně a překážkám se stále vyhýbat. Dokonce jsem půjčeným minivanem brodil řeku jako někde v Okavangu. Místy nefungovala infrastruktura a internet – to vadilo klientům asi nejvíc.
 Krajina byla nasáklá vodou. Právě tahle divoká kombinace živlů ale spustila explozi života – během pár dní se suché svahy proměnily v ideální biotop pro kvetoucí orchideje.
 Jen to pokropení mohlo přijít o pár dní dříve – nebo jsme měli na ta čerstvá kvítka zůstat déle.

Kdy a kam

Protože oproti Sicílii, a vlastně i Krétě, je Rhodos vyloženě prťavec, měl jsem ambici navštívit všechny zajímavé biotopy s orchidejemi na ostrově. Dokonce jsem již obsazené expedici po domluvě s klienty jeden den navíc přidal.
 Podobně jako u předešlých cest za orchidejemi na místa, kde jsem ještě nebyl, jsem informace čerpal z reportů milovníků divokých rostlin z celé Evropy, z knihy Orchideen auf Rhodos od Horst a Gisela Kretzschmar, Wolfgang Eccarius a z pozorování zapsaných na iNaturalist. Účelná data – druhy, doby kvetení, početnosti, lokality – jsem znovu nasypal do Áíčka (ChatGPT) a trochu jsme si o výsledném itineráři pokecali.
 Smyslem bylo mít cílové atraktivní druhy, lokality na dostupných pěkných místech bez dlouhých pochodů (tedy u zaparkovaného auta), místa s co nejvíce druhy a mnoha jedinci na malé ploše, s orientací na východ nebo západ slunce a v blízkosti oběda.
 A dobře, že jsem tu přípravu udělal už loni.
 Stránky iNaturalist jsou fajn, díky široké veřejnosti najdete přesné polohy zajímavých pozorování. Ale jen do té doby, než se někdo rozhodne, že třeba kvůli ochraně ta přesná místa zneviditelní. A přesně to se, asi někdy na přelomu roku, stalo u všech vstavačovitých (Orchidaceae) v celém Řecku. Ze „špendlíků“ přesných poloh se stal rozsypaný hrách nepřesných míst, která padala i do Egejského moře. Když jsem to měsíc před odletem zjistil (chtěl jsem mrknout, jak tam orchidejová sezóna startuje), bylo mi to líto. I když už jsem všechny potřebné informace měl.

Dlouhý den

Jsem nesmírně vděčný, že na moje orchidejové výlety Evropou jezdí opakovaně stále stejné pevné jádro fotografů, kteří už přesně vědí, do čeho jdou. Každý, kdo se mnou za přírodou cestuje, už vnímá, že pobyt v přírodě je pro mě nejvíc. Na tu první půlhodinku před svítáním vyrážím i za intenzivního deště, co kdyby se to totiž třeba náhodou na chviličku trhlo a oranžové slunce do mokrých kytek zasvítilo. Výjimečné není to, že klientům navrhnu (občas i trochu přemlouvám), že na oběd není čas, protože bychom se museli vracet a támhle dál jsou ještě dvě lokality s tím a s tím a že to musíme alespoň krátce prozkoumat.
 Jestli chcete příště, připravte se na to, že vstáváme 5:40, abychom okolo 6:10 vyjížděli, v 6:50 obvykle svítá – nejpozději v 6:20 je dobré být u prvních kytek, ať se u těch nejhezčích rozkoukáte, na které půjde ten první paprsek, nebo pořídíte fotografii květu se sluncem v pozadí.
 Okolo 9. hodiny bude už světlo trochu kontrastní a bílé (hnusné!), čas na snídani. Buď máme něco s sebou, nebo zajedeme do vsi na kafe. Přes den se pak věnujeme spíše průzkumu nových lokalit a vymýšlíme flek, který by byl nejlepší na večerní fotografování se západem slunce. Obvykle se nám podaří najít otevřenou restauraci, kde si na pohodu dáme oběd, jediné to teplé jídlo dne.
 Výjimečně – poptávka po takových „flákacích“ dnech letos mezi klienty zazněla – jdeme po ranním fotografování na „barák“, kde dáme „vydatný snídaňo-oběd“ s následnou siestou, třeba u bazénu. Do terénu vyrážíme na odpoledne, jen s krátkou zastávkou na večeři, tak abychom stihli poslední hodinu dne se západem slunce u orchidejí.

Chlupaté nebezpečí

Kromě toho, že orchidejí nebyly letos bohaté koberce, tam, kde jich bylo víc – a tušili jsme, že bychom se k nim vraceli – vyplatilo by se je hlídat.
 To, že na lokalitách ve Středomoří hrozí ze zatoulaných zvířat nebezpečí pro kvítka, jsem tušil. Na Krétě jsme bojovali s kozami, na Sicílii s ovcemi a na Gargánu s kravami. Na ostrově Rhodos nám přibyl daněk skvrnitý (Dama dama)! Možná si myslíte, že si dělám srandu, ale já byl v šoku hned v den příletu, když jsem daňka někde u Laerma zahlédl poprvé. A to byl zatím jen jeden.
 Když jsme byli na jihu, ráno a večer jsme viděli procházet se v orchidejích nebo na krajích vesniček celá stáda.
 Vzpomínám si, jak jsme si večer na jedné pěkné lokalitě u Kattavia vytipovali pěknou skupinku („grupeto“) tořiče pupkatého (Ophrys umbilicata) na čistém plácku bez vegetace, kam může ráno při svítání první paprsek, že se vrátíme v ideálních podmínkách. Prd, ráno daňci na dohled a bobky u zbylých třetin stonků – kvítka sežraná. Svině!
 Kde se tu to záludné zvíře vzalo?! Trochu jsem v historii Rhodosu zapátral.
 Cituji: „…ve středověku byl na Rhodos daněk přivezen na radu delfské věštírny, aby místním pomohl se zbavit hadů.“ To jako fakt! Hady prý „odpuzoval pach dančí moči“. Další daňky dovezli johanité jako lovnou zvěř, ale během osmanské války byl daněk naštěstí zcela vyhuben.
 Bohužel, když byl ostrov italský po roce 1912, Italové vysadili daňky znovu. Poloochočení žili v hradebním příkopu Starého Města, nějací utekli, některé vypustili. A prý, informace z roku 2022, jednoho daňka lze spatřit v lesích u Laerma a desítky dalších „prý“ žijí v oplocené rezervaci lemující kaňon parku Rodini.
 Ani náhodou, stovky daňků se z našich pozorování volně courají ve skupinách až 12 zvířat na celém jihu ostrova a žerou orchideje!

Kam příště

Podobně jako u dalších předchozích výletů za orchidejemi si říkám, že bych na ostrově vydržel déle, na pohodu. I když jsme toho stihli hodně, někde, kde to bylo hezké, se dalo jít dál, nebo zůstat déle a vrátit se v lepších světelných podmínkách. Pokud máte o společnou cestu za orchidejemi na Rhodos zájem, napište mi, příští rok bych se vrátil. Nějak to vymyslím.
 Pro tradiční skupinu fotografů spolucestovatelů totiž vymýšlím něco úplně nového. Že bychom se za orchidejemi podívali do Gruzie, Albánie nebo na jih Portugalska? Už nyní tu mám na stole stoh poznámek a hromadu knih, abych se rozhodl, který kout bude orchidejemi nejzajímavější a nejdostupnější.
Seznam fotografovaných druhů orchidejí v termínu 1.–8. dubna 2026 je úplně na konci článku. Opět prosím respektujte můj vklad do správného názvosloví, které vlastně neexistuje. Jsem poměrně konzervativní, nedělám z poddruhů samostatné druhy. Pro přehlednost jsem však možné varianty názvů připsal.

Moc děkuji spolucestovatelům za příjemné chvíle u orchidejí, bylo mi s vámi fajn a těším se, že tředa někde příště!

Související odkazy
Články o fotografování orchidejí
Fotografie orchidejí ve fotobance Shutterstock
Nabídka fotografických workshopů
Nabídka fotografických cest v zahraničí