Lev pustinný, mlaďoši na zebře

Pořadí u žrádla

V africké noci, kdy se krajina uklidní a jen vzdálené volání hyen přerušuje ticho, začíná skutečný život lvů. Loví především po setmění — a hlavně lví samice (!). Tma jim dává výhodu a chladnější vzduch umožňuje delší pronásledování.
 Po úspěšném lovu panuje u kořisti přísná hierarchie: první se krmí dominantní samec, i když se lovu vůbec neúčastnil! Lvice, které ulovení často obstaraly, čekají stranou a trpělivě se přibližují až tehdy, když se samec nasytí. Mláďata se k mršině dostanou až jako poslední a často zbyde jen kůže a kosti. Tedy, jestli toužíte po fotografii mohutného lvího samce s hřívou u žrádla, musíte být se smečkou nejen přes den, ale i v noci.
Během několika hodin po hostině už k místu přilétají supi a přibíhají hyeny a šakalové, aby dokončili úklid. A co se náhodou nestihne sežrat, lvi se klidně k mršině během dne vrátí - i když mají plná břicha, zůstávají nedaleko.
 A víte, jak poznáte, že ta lví mršina je z noci nebo i den stará? Mouchy — hodně much kolem!

Večer u zebry

Když se nám s klienty u řeky Khwai chýlilo botswanské fotografování k poslední večerní vyjížďce, pořád jsem si říkal, že by to ještě chtělo nějakou další pěknou příležitost se šelmami.
 Opět se ukázalo, jakou výhodou je mít místního řidiče/průvodce s vysílačkou. Ten náš dostal zprávu, že pět kilometrů od nás se lvi vrátili ke v noci stržené zebře. Neváhali jsme ani vteřinu. Výhodou mého termínu na konci listopadu je, že v oblasti je minimum dalších aut (za ty roky jsem nikde — kromě jednoho levharta, kde byla auta tři — nepotkal více než dvě auta!).
 Ještě než jsme za podívanou vyrazili, říkal jsem klientům: „To budou zase mlaďoši, lev se nažral v noci.“
 A taky že jo! Už jak jsme se z dálky blížili a já přemýšlel nad nejlepší vzdáleností a úhlem kvůli světlu, bylo jasno. Samice a několik samců, jen malá lvíčata byla asi schovaná někde dál v houští. A samce jsme nalezli až hodinu později.

Různé jídelníčky

V deltě Okavango a rezervaci Moremi se lvi naučili žít v prostředí, které by pro jiné populace bylo nepřirozené. V mozaice bažin a ostrůvků pronásledují vodušky, bůvolce nebo i impaly v mělké vodě. Lvice zde využívají hustou vegetaci a vítr k tichému přiblížení, lov bývá nejúspěšnější kolem svítání. Na rozdíl od suchých oblastí Kalahari jsou zde lvi často mokří  – tato adaptace je dělá pro fotografy tak zajímavé.
 V Savuti, na západním okraji Chobe, jsou podmínky mnohem tvrdší. Krajina je vyprahlá a kořisti méně, takže místní početné smečky se zaměřují hlavně na buvoly, zebry a příležitostně i žirafy.
 V období sucha se lvi v Savuti proslavili i lovem slonů, zejména mladých a oslabených jedinců, kteří přicházejí k napajedlům. Útoky bývají koordinované, často vedené zkušenými samicemi. Ať už jde o noční lov v mokřadech Okavanga, nebo o dramatické střety na savanách Savuti, lvi Botswany zůstávají dokonalým symbolem síly, hierarchie a přizpůsobivosti africké přírody.
 Bohužel, ta velká smečka lvů, co kraluje Savuti, měla v roce 2022 k ulovení slona hodně daleko...

Pokud máte zájem o komfortní fotografování divoké přírody v Botswaně nebo Zambii, na rok 2027 připravuji další termíny společných cest. Napište mi.

Související odkazy
Články o fotografování zvířat v Botswaně
Fotografické cesty v roce 2026
Fotografie lvů ve fotobance