Deník z fotografování zvířat v Kostarice, rok 2005

V pátek ráno odlétám s Jardou Tichým (fotografům zvířat jej nemusím představovat) a jeho přítelkyní Terezou na tři týdny fotografivat zvířata do Kostariky. Přestože jsem tam loni byl, mám několik restíků, kvůli kterým se chci vrátit. Například oblast národního parku Palo Verde mě velice láká pro možnost fotografování velkého množství vodních ptáků, nebo vzdálenější Santa Rosa pro možnost pozorování velkých kočkovitých šelem nebo želv na pobřeží Pacifiku.

Tak už je to tady. Rok se s rokem sešel, batoh je sbalený, baterie se nabíjejí, objektivy vyčištěné, už jen vyprázdnit databanku. Fotografování v tropech střední Ameriky se blíží.



V pátek ráno odlétám s Jardou Tichým (fotografům zvířat jej nemusím představovat) a jeho přítelkyní Terezou na tři týdny fotografivat zvířata do Kostariky. Přestože jsem tam loni byl, mám několik restíků, kvůli kterým se chci vrátit. Například oblast národního parku Palo Verde mě velice láká pro možnost fotografování velkého množství vodních ptáků, nebo vzdálenější Santa Rosa pro možnost pozorování velkých kočkovitých šelem nebo želv na pobřeží Pacifiku. Velikou výzvou je i karibský národní park Cahuita, protože fotit lenochody se mi loni příliš nedařilo. Zastavím se v NP Carara a bez fotek krokodýlů neodjedu. Nových míst mám v intineráři hodně, ale i když budeme mít půjčené auto na všechny se nedostane.

Pak je tu několik osvědšených míst, na které rozhodně Jardu s Terezou vezmu a nebudou to pouze kolibříci v RBBN Monteverde, nebo opice NP Manuel Antonio, rád bych se vrátil i do botanické zahrady Wilson u San Vito, ale je to dost velká zajížďka, ještě to prodiskutujeme. Vhodnou náhradou by mohl být na jihu NP Corcovado, kde bysme u Carate strávili alespoň tři dny.

Bude toho hodně a pokud nám budou elementálové nakloněni, měli bysme něco z kostarické přírody nafotit. I když stát se může lecos, snad to dobře dopadne a po Novém roce sem budu vkládat nové fotečky tropické přírody.

Držte nám palce, pod článkem budu psát krátké zprávičky jak nám to jde, případnou podporu nebo dotazy mi pište do komentářů k článku.

Omlute prosím živelnost záznamu, který byl zpracován v internetových kavárnách v pokročilých nočních hodinách po celodenním focení na parném slunci...

9.12.2005 - Alajuela - Let proběhl v pohodě, i když byl hrozně dlouhý. Překonavat strádání nám v letadle pomáhalo poměrně chutné mexické víno. Největši rozčarování přišlo na letišti v Kostarice, když Jardovi a Tereze nepřišel kufr (se stativem , hlavou a dalšími věcmi). Nyní jsme na hotelu v Alajuela, je teplo a krásně sluníčko a po snidani jdeme na letiště, půjčit auto a snad i vyzvednout kufr.

10.12.2005 - Alajuela - Ráno jsme si vyzvedli Suzuki Igniz, možná moc malé autíčko, ale musíme se tam ve třech nějak vejít. Kufr zatím nedorazil, snad dnes v noci. Jarda nemá stativ, tak je dost nervozní, proto jsem dnes solidárně fotil 400mm objektivem také z ruky. Byly jsme v Zoo Aves, kde je i spousta příležitostí pro focení volně žijících ptáků, asi nejkrásnějším ůlovkem byl bilý dravec White Hawk (Leucopternis albicollis). Bohužel Jardův notebook, odmítá přečíst Canonův RAW, proto se o fotečky dnes nepodělím.

11.12.2005 - Alajuela - Včera jsme hodně zapřáhli naše foťáky, fotografovali jsme v La Paz Waterfall Garden, kde je i spousta kolibříků a dalších ptáku. Počasí bylo tak akorat, i když večer uz pršelo, dnes tam asi vratime. Kufr pro Jardu přišel až včera večer, bylo na čase jeho bambusový monopod, ačkoli funkci plnil skvěle, se k jeho fototechnice příliš nehodil.

12.12.2005 - Alajuela - Protože se nám tam moc líbilo, byly tam skvělé možnosti pro foceni, vrátili jsme se do La Paz Waterfall Garden. Vstupné je sice vysoké, ale je to dobrá investice. Nejvíce nám radost zkazilo počasí, byla mlha a typický tropický déšť, ovšem s tím rozdílem, ze nepršelo jen chvili, ale celý den. Takže jsme foťáky utírali stále od vody. Zaměřil jsem se na fotografování kolibřiku v letu a povedlo se mi několik žabek, jednu jsem přidal do galerie.

13.12.2005 - San Jose - Cartago - Tak jsme opustili Alajuelu a vyrazili na východ do městačka Cartago, kde maji krásně zničený kostel od sopky. Na sopku jsme vyjeli, ale ani jsme neplatili vstup do národního parku. Byla mlha, že by se dala krájet, nic - ani kráter - nebyl vidět. Byl to takovy nepodařený fotografický den, ani v botanické zahradě Lankaster jsem žádné dech tající fotografie neudělal.

14.12.2005 - San Isidro - Dominical - Přes cetrální pohoři jsme se vydali směrem k pacifickemu pobřeži. Ačkoli jsem měl vytipováno několik lokalit na pozorovaní ptáku v tropickém mlžném pralese, počasi - děsná mlha - nám to nedovolilo. Ale odpoledne jsme už byly u moře u Dominical, tak jsem hned vyrazil fotit volavky a leguány. Po zaludečních potížích - hnusné kuře - jsem zeslablý, že sotva unesu foťák, ale přece nebude zahálet.

15.12.2005 - Dominical - Hned ráno jsem vyrazil podél Rio Baru, bylo krásně vedro, sluničko svitilo, a leguáni a ptáci krásně pózovali. Asi nejkrásnějším zážitkem bylo focení tukana a ledňáčka, zítra si výlet podél Rio Baru zopakuji. Zdravím všechny do Čech, Ondra.

16.12.2005 - Dominical - Občas si říkám, jestli by nebylo lepší sedět doma a koukat na kabelovce na filmy o zvířatech. Pot ze mě leje, vše mám mokré, když náhodou vyjde slunce, hned spaluje kůži, komáři koušou a kdyz přestanou, hned je vystřídají mravenci. Večer mě od fotobatohu a stativu bolí záda tak, že si ani nevyčistím zuby - ALE STOJI TO ZA TO. Měli jsme u Rio Baru s Jardou opravdový ráj na focení. V Kostarice jsou čtyri druhy ledňáčků, tři máme nafocene, nafotili jsme i dva ze čtyř místních druhů tukanů. Co na tom, že jsme museli po pás do vody, ještěže je Nikon TC 1.4x voděodolný... já jsem naštěstí nenamočil nic. A to jsem do vody lezl kvůli volavkám, už jich mám pět druhů - v Kostarice je jich 14.

17.12.2005 - Quepos - Dnešní den proběhl ve znamení opic a lenochodu v národnim parku Manuel Antonio. Nafotil jsem malpu, vřešťana a pravděpodobně nějakého kotula - v Kostarice žije jen jeden. Ješte chápana a mám všechny kostarické opice. Lenochoda jsem objevil až odpoledne vysoko v koruně stromu, asi hodinu jsem čekal, než sleze někam, kde se dá trochu fotit, myslím, že se mi to povedlo lépe než loni. Zitra se do parku vrátíme, stále je co zlepšovat. Slunce skrz stromy pěkně pálí, jak mam hlavu pořád nahoru, už mám spálené čelo. Technika zatím funguje dokonale, jen senzor by potřeboval vyčistit a toho písku už mám v batohu nějak moc.

18.12.2005 - Quepos - Dnes jsme se vrátili do národního parku Manuel Antonio. Pro pozorneho pozorovatele, což Jarda rozhodně není, je tu spousta zvířat. Opět jsem našel několil lenochodu, opice jsem jiz přehlížel, fotil jsem hlavně nosály a mývaly. Ale jednoznačně největším fotoulovkem je poměrně velký krásný ptak motmot (Momotus momota), když jsem jej spatřil, srdce se mi rozbušilo, byl poměrně blízko a každý prudší pohyb by jej vyplašil. Nakonec jsem jej fotil několikrát, moc pěkny zážitek. Zítra jedeme ma sever podél pobřeži do NP Carara a pak ptači ráj, zimoviště ptáků v Palo Verde. Postavte doma za mě sněhuláka, Ondra

19.12.2005 - NP Carara - predevším kvůli velkým červeným papouškům (Ara macao) jsme vyjeli do NP Carara, ačkoli jsme je opakovaně pozorovali s focením to bylo horší, našel jsem i hnízdo, ale vysoko v korunách stromu. Dokonce jsme získali neuvěřitelnou informaci, kde mezi 5 a 6 večer poleti papoušci přes řeku. Skutečně to platilo, ale byla už skoro tma, máme krásné červené šmouhy na fotce. V parku, podél Rio Tarcoles, je i spousta vodních ptáků, volavek - tigrovana a člunozobá - dále volavkám podobná, ale kormoránům příbuzná , anhiga. Vše velice focení ochotné. Pro fotky jsem se chystal i do vody, ale jen do té doby, než jsem nedaleko pozoroval asi 4 - 5 metru velkého krokodýla. Z večera mam pěkne fotky krokodýlů, v zapadajícím slunci.

20.12.2005 - Palo Verde - Jeli jsme dále na sever k největšímu zimovovišti vodních ptáků ve střední Americe, ale park byl poněkud zklamáním. Tolik toho tu zase nebylo, vhodnějši by byl asi leden. Z nových druhu - ružový kolpík, čápům přibuzný - asi - jabiru a v mokřadech hojná zajímavá slípka, zatím neurčená. Největší lahůdka nás však čekala večer, přes cestu se plazil hroznýš královský, o tom co musí fotograf udělat s hadem, aby byla fotka prezentovatelná se tady nebudu rozepisovat, naštěstí se jedná o jenom škrtiče, který není jedovatý. Ještěže jsem ty hady před odletem studoval...

21.12.2005 - Santa Elena - Dnešek by ve znameni velkého přesunu do hor mlžného lesa v RBBN Monteverde, cesty jsou tu fakt hrozné a když to trochu jede, hned meří rychlost, změřili i nás a chtěli pokutu. Naštěstí se policajt zachoval jako správný Čech a bez bločku si vzal do kapsy několikanásobně méně. Po přijezdu jsem se hned věnoval činnosti mě nejmilejší, hádejte co to asi je - no přece focení kolibříků... Pár dní tu pobudeme.

22.12.2005 - Santa Elena - Celý dnešek jsem strávil focením kolibříků v letu. Výsledky ale nic moc, nějak mi to nešlo, světla bylo málo a kolibříci tentokrát létali jako zplašeni, vůbec se to nedalo předvídat, povedené jsou tak tři fotky. Za sedm hodin focení je to bída, každý den není posvícení. Zítra se podívám do rezervace Monteverde, snad něco nafotím. Do galerie jsem vložil pár obrázku z Kostariky pořizené v ulynulém týdnu.

23.12.2005 - Santa Elena - Dnes jsem celý strávil v rezervaci Monteverde, v horském mlžném lese. Byl zkutečně mlžný, ale občas vyšlo i sluníčko. Nafotil jsem několik nových ptačích druhu, ale asi největším pokladem je Resplendent Quetzal (Pharomachrus mocinno), klenot horskýh lesů střední Ameriky. Překrásný barevný pták s dlouhými pery. Ráno jsem fotil samečka a odpoledne samičku. Bohužel byl dost daleko a v protisvětle, s fotkou bude ještě hodně práce, snad z toho něco vyleze. Zítra jedeme do mokřadů Cano Negro u hranic s Nikaraguou. Přeji všem krásné Vánoce,l Ondra

24.12.2005 - Cano Negro - den byl ve znamení velkého přesunu do rezervace Cano Negro, jezera s mokřady a řekou Rio Frio. Už večerní krátká procházka naznačovala, že to tu budou fotografické orgie. Více volavek na jednom místě je asi pouze na Floridě. Večer jsme si domluvili výlet lodí po řece.

25.12.2005 - Cano Negro - Cesta lodí byla užasná, řeku Rio Frio bych klidně přejmenoval na Rio Pescadores - �?eka Ledňáčku, tolik ledňáčků najednom místě už v životě tolik neuvidím. Dále spousta volavek, anhingi, kajmani, leguáni, želvy a spousta dalšího vodního ptactva, často jem nevěděl co fotit dříve. Večer jsem se vydal na pěší průzkum, docela dlouhý, odměnou mi byla krásná tigrovaná volavka, ke ktere jsem se ještě několikrát vrátil.

26.12.2005 - Cano Negro - ráno jsem fotil volavky bílé, bylo pod mrakem, tzn. lepší světlo, jinak se fotí obtižně, objevil jsem další jezero - nejen s růžovými kolpíky - přes poledne za parného slunce jsem vyrazil po cestě ven z města, kde mi přibyli další fotky strakapoudů a další druh káněte. Moje volavka tigrovana ulovila obrovskou rybu, samozřejmně jsem byl u toho.

27.12.2005 - Cano Negro - Postavil jsm si kryt, že si vychutnám lednáčky z blízka, ale protože dokonale neznám jejich místní návyky moc úspěchu jsem neslavil. Měli oblibený druhý břeh, na který jsem se nemohl dostat. Ani vodouše jsem dnes nevyfotil. Před polednem jsem se šel rozloučit s mojí volavkou tigrovanou, když tu co nevidím, dalekohledem z 50m, okolo hlavy má namotaného hada, tvrdě s ním zápasí, rychle jsem vzal fotak a po kolena v bahně jsem běžel k ní. Bahno stříkalo všude, ale bylo mi to fuk, ze zápasu mám asi půl giga fotek, snad něco vyjde, nakonec volavka vyhrála a hada sezobla. Ted sedím ve Fortuna a píšu zprávy domů, mějte se pěkně a nezmrzněte...

28.12.2005 - Fortuna - den byl především ve znamení odpočinku, asi 5 km od Fortuny jsme vyjeli k vodopádům, kde jsem vyfotil jediné tři snímky toho dne, Neuvěřitelně podivného ptáka, něco mezi pávem a slepicí, vůbec nevím co to je, už se teším, jak to budu doma určovat. Vetšinu dne jsme prováleli v národnim parku pod sopkou Arenal v termálních lázních, lahůdka, lék na moje bolavá záda.

29.12.2005 - Alejuela - Poslední můj den tady jsme opět vyrazili pod sopku Poas fotografovat kolibříky. Počasí bylo na horský mlžný les nezvykle slunečné, lahůdka. Se zde žijícím Holaďanem jsme si povídali o kolibříkách, má pěkně bohatou knihovnu. Jen jsem měl malou nehodu s foťákem. Jeden neopatrný turista mi při čekání na kolibříka shodil stativ se vším na zem do kamení, taková rána, naštěstí to odnesl pouze blesk - vylomeny ze sáněk - a mám několik nepěkných šrámů na objektivu, vše naštěstí funguje, jen foťák si už nerozumí s bleskem. Zítra ráno letím po ose San Jose - Mexico City - Paříž - Praha domů, v Mexiku mám den, navštívím ZOO. Jarda s Terezou jedou ještě do NP Corcovado. Přelom roku možná stihnu v ČR.

1.1.2006 - Praha - Jsem doma, cesta byla dlouhá, ale zastávka v Mexiku to trochu zpestřila. ZOO je tam sice veliká, ale jak jsem trvdil, že v každé ZOO jde alespoň nějaké zvíře vyfotit tak, že to vypadá jako z volné přírody, tak to musím poopravit. V Mexiko nejde vyfotit nic. Byl jsem tam kvůli pandě velké (jedna ze tří ZOO na světě), ale byly naprosto nefotitelné. Navíc z 25 mil. obyvatel hlavního města vyrazil asi milion do ZOO, na většinu zvířat se stála fronta.
Kvůli Air France si ani nestáhnu fotky z databanky (cca 20GB), ztratili mi batoh s kabelama. Ty stojí pár peněz, ale má tam i krabonový stativ s hlavou a to už by mě nasr... zatím neztrácím naději.


 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
28. 08. 2007 , kategorie: cesty, deníky
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(0 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář