Podzimní Finsko s medvědy, konečně

Večerní medvědi

Oproti předešlým podzimním výletům do oblasti jsme letos vyrazili o týden později. Trochu jsem se bál, aby bylo ještě oranžové a žluté listí bříz na stromech. Jak jsme ale k jezírkům u ruské hranice uprostřed noci po cestě z Oulu dorazili, ulevilo se mi. Úplná barevná pohádka.
Před naše kryty chodilo celkem devět různých medvědů, i když přiznávám, že když přišla ta “moje” medvědice se čtyřmi(!) medvíďaty, tak to naše počítání rychle poskočilo. Co bylo ale podstatné, každý den se medvědi před naše objektivy vraceli opakovaně, od pozdního odpoledne mezi 16. a 17. hodinou až do přibližně 22. hodiny, kdy už byla úplná tma. Pouze výjimečně se ukázal rosomák. Kromě mne a Jakuba jej ale měli možnost fotografovat všichni.
Snad jen smůla (fotograf si totiž umí ty pohledy vysnít), že to první ráno v krytu, kdy bylo úplně jasno, s přízemní mlhou a námrazou při -4 stupních a s nádherným východem sluncem, zrovna nic nepřišlo. Medvědi chodí kolem jezírek i ráno, ale oproti večerům je to spíše náhoda.
Zvířata už jsou u “Medvědího centra” na přítomnost fotografů v oblasti zvyklá a velmi často je možné je potkat i při šoulání kolem ubytování nebo i odpoledne při cestě do krytu. To třeba na štěrkové cestě fotíte čerstvé medvědí lejno z borůvek širokáčem, když se v kraji snímku objeví další medvěd (Jakub by mohl vyprávět).
Poslední večer byli medvědi značně nervózní, jejich chování bylo tolik jiné oproti pohodě předešlých dní. Žádné pomalé šoulání červeným borůvčím a podmáčenou trávou, popoběhnout, zastavit, postavit se na zadní, vydat nějaký skřek, odběhnout, zastavit, rozhlédnout se. Myslel jsem, že je znervoznily ty dopolední opakované výstřely na ruské straně hranice, ale klidně to mohla být změna počasí (ochladilo se, zatáhlo a hlavně dost foukal vítr). Možná to mohlo být i to, že kvůli větru se medvědi náhodou nečekaně docela na blízko potkali.

Divočina pod kontrolou

Stejně jako při minulých cestách s klienty do oblasti jsme si vytvořili on-line skupinu, abychom se mohli v reálném čase informovat o dění v lese (dříve Messenger, letos skupina na WhatsApp). Bylo nás osm a po dvojicích jsme byli v krytech rozeseti asi na kilometru lesa se třemi jezery. Jak se někomu před krytem něco objevilo, ihned po focení informoval další, protože byla velká pravděpodobnost, že medvěd nebo rosomák dorazí před objektiv dalším dvojícím (a skutečně tomu tak bylo).
Zásadní v podobné situaci je sjednotit jména pro jednotlivé medvědy. Brzy jsme tak měli “Velkého hnědého”, “Plesniváka” (medvěd se zánětem v levém oku), “Šediváka” a “Medvědici” (u té už jsme po čase ani nehlásili její čtyři mláďata, protože jiná medvědice letos před naše kryty nechodila).
Pro představu doslova odcituji část naší typické on-line komunikace ve skupině na WhatsApp,
OP: Pro 24, máte tam medvěda
ZŠ: Meli tmave s ranou na boku. Medved smerem k 1a5 od 24
KK: Medvědice na 24 jde.
OP: Medvědice a mláďata zezadu na 24
ZŠ: Medvedice odchází od 24 doleva myslim k 19
LB: Šedý medvěd od 1, 5 ho má vzadu, rozběh někam 19, pokud dorazí tak zleva
RF: Zahnaly ho vrány

ZŠ: Na 1 lezi na skale a zere. Medved odesel od 1 asi k 24
LB: Nedorazil :(
JŠ: Velký hnědý na 19
OP: ... na 19, ale v lese, nebylo co fotit, byl jen tuatam vidět. “Divnej” medvěd na 19, tmavý, nechtěl žrát, jen prošel! Odchod za jezerem na cestu pryč.
LB: roso!
OP: ... a nažral se rosomák u vás nebo má furt hlad?¨
LB: Postál, zapózoval, vzal maso a běžel do Ruska

Pohádka o světle

Jak se blížil náš odlet do Finska a už bylo zřejmé, že cestu nic nezhatí, všichni začali sledovat předpověď počasí. Nejdříve to bylo zataženo na všechny dny, ale jak se čas s medvědy přibližoval, řádků se sluníčkem v předpovědi od Yr.no přibývalo.
Ve finále jsme si užili nejhezčích večerů, jaké jsem na podzim ve Finsku zažil. Konečně západy se sluníčkem, a díky aktivitě medvědů i mnoho příležitostí pro fotky v hezkém světle. Pamatuji si, jak jsem fotografům vysvětloval, aby vnímali, jak se světelné podmínky během večera proměňují a na co se v konkrétní chvíli večera soustředit.
Po čtvrté hodině ošklivé ostré bílé kontrastní světlo, pak bílo žluté, žluté - to je do fotky stále nic moc - pak žluto-oranžové a oranžové - to už se to výrazně zlepší, ale čas pro fotku je děsně krátký - oranžové, červené, to už je to nejlepší, co může být a ti nejšikovnější pak zvládají fotit, i když je už málo světla (šero / skoro tma) fialového a modrého.

Covidové Finsko

I když jsem se loni v tom chaosu kvůli Covidu naučil za přírodou i létat, stále zůstaly hranice, které prolomit nešly. Zejména, pokud jste chtěli za fotografováním letět s klienty. Ukázkovým totálně zavřeným příkladem (a to i loni v létě!) bylo právě Finsko. Cestovat se dalo jen na pracovní pozvání, když vám to povolili, nelétala ani pořádně letadla.
Letos v červenci se to zlomilo, s evropským Covid pasem v telefonu se už dá do Finska bez problémů. První skupina fotografů, kteří měli cestu za medvědy a rosomáky dlouho odloženou, tak nyní mohla konečně za divočinou k finsko-ruské hranici. Z Oulu už létá každý den šest letů, z toho pět do Helsinek.
Finové na letištích očkování důsledně kontrolují, u “gejtu” číslo 24 zátaras, který vás neomylně svede k provizorním přepážkám, kde se očkování kontrolují. Někdy stačí “Tečka”, evropský Covid Pas, jindy se dožadují papíru jako dokladu.
Při cestě zpět mají pracovnice na odbavení zavazadel gigantický šanon, kde si nalistují pasažérovu cílovou destinaci a striktně vyžadují doklady, které jsou pro vstup do ČR potřeba (doklad o plném očkování a QR kód Příletového formuláře).
O tom, jak je to ve městech, nevím, všechen čas jsme strávili v lese. Kromě jedné návštěvy samoobsluhy v Oulu. Tam měla většina nakupujících roušku (avšak ne všichni).

Bylo úžasné se vrátit na známá místa, měli jsme ideální podmínky, spousta příležitostí se zvířaty, včetně medvědice s medvíďaty.
Pokud o cestě za medvědy do Finska uvažujete, napište mi. Na říjen 2022 připravuji další cestu pro fotografy. Bohužel se mi už nepodaří udržet ceny, které jsem měl pro klienty dohodnuté od roku 2016. Přesto věřím, že by kompletní náklady (kryty, ubytování, jídlo, letenka, transport, moje vedení) neměly přesáhnout 32 tis. korun.
Po aktuální diskuzi ve Finsku zvažuji i cestu pro fotografy především za vlky, kteří jsou jinde ve Finsku, více na sever.

Související odkazy
Články o fotografování ve Finsku
Fotografie medvědů ve fotobance Shutterstock
Nabídka fotografických workshopů