Hokkaidó, zimní fotografování orlů v Japonsku

Připravit se před cestou za fotografováním je obecně fajn, ale nic se asi nemá přehánět. Čím víc toho totiž člověk ví, tím víc začíná pochybovat o tom, že vysněné podmínky právě v termínu vyjdou. Změnit nic nemůžete, smí se jen doufat, se zbytečným stresem. Se vzrůstajícím počtem zdrojů informací se z fotografování ztrácí pohodička nevědomosti. Ale je to můj boj, nikdy bych nejel fotografovat zvířecí druh, o kterém bych neznal všechny dostupné informace.

Orel východní (Haliaeetus pelagicus) Orel východní (Haliaeetus pelagicus) Steller's sea eagle, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/2000 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 4. února 2015 10:26:34, Hokkaidó (Japonsko)

Kamčatský orel bez ledu

Prioritní pohnutkou k cestě na ostrov Hokkaidó bylo zdokumentovat volně žijící orly východní, které do úžiny na dohled Kurilských ostrovů lákají v zimě hejna tresek u pobřeží. Tento impozantní pták je největším orlem a jak jeho alternativní druhový název “kamčatský” napovídá, jeho domovem je především ruská Kamčatka. Na Hokkaidó v hojném počtu zalétá a obecně tu jsou velmi dobré podmínky pro pozorování.
K tomu, aby se u pobřeží držel, potřebuje plovoucí led, který se sem v průběhu zimy dostává ze severu od Ochotského moře. Tedy, dostával. Podobně jako u medvědů ledních na Špicberkách je to tu s ledem poslední roky dost nahnuté. Tam, kde byl v minulých letech celou zimu, se nyní neobjeví ani kousínek.
Před cestou jsem to tušil, do poslední hodiny věřil a netrpělivě sledoval moře na severním obzoru. Ani náznak…
Vždy říkám, že pokud je šance na zajímavé podmínky a fotografování života atraktivního zvířecího druhu alespoň 10 %, je to pro mne zajímavé a důvod pro cestu. Občas to ale nevyjde.
Naštěstí se nám povedlo velmi pěkně zaimprovizovat o 200 kilometrů jižněji u zamrzlého jezera a nějaké akční fotografie se podařily.

Zimní fotografování na zamrzlém ostrově

Zasněžené Hokkaidó má svoje kouzlo i při fotografování dalších zvířat. Přilétli jsme právě ve chvíli, kdy pomalu utichala třídenní sněhová bouře, při které napadlo přes jeden metr sněhu. Na mnoha místech byly na silnicích dvoumetrové závěje a spousta míst byla tři dny odříznuta od světa.
Ještě po týdnu jsme se setkávali s odstraňováním následků, frézy odklízely sníh a po silnicích neustále projížděla nákladní auta, která svážela tuny sněhu do moře.
I když vysněné podmínky u orlů nebyly, rozhodně jsme se nenudili. Cíleně jsem se věnoval pěti druhům zvířat, s každým z nich by se dal strávit týden a pořád by bylo co z jejich života fotografovat.
Nejvíce mě mrzí, že nebyl čas a příležitost více se věnovat fotografování krajiny, pro to je Hokkaidó v zimě vyloženě předurčeno. Vždy, když jsem z auta viděl zajímavý motiv, kvůli závějím a odhrnutému sněhu nebylo bezpečné u krajnice zastavit.
Dokážu si představit, že bych se za rok na ostrov vrátil.

Autonavigační dobrodružství na japonských silnicích

Ježdění autem po Japonsku je jiné, vlastně asi jako všechno, připravování cesty mě tedy značně děsilo. To, že se podobně jako v Anglii jezdí vlevo, byl nakonec problém nejmenší.
Pro cestu se nedá sehnat obstojná mapa, kde by alespoň tu a tam bylo něco latinkou. Jistým vysvobozením tak byla mapa do turistické navigace Garmin, u které jsem doufal, že bude na ostrově dělat to, co má (překvapivě opravdu dělala).
Jako ideální zpětně hodnotím rozhodnutí začít s ježděním autem na mnohem řidčeji osídleném ostrově Hokkaidó a až po získání jisté řidičské a navigační jistoty risknout náš 30tihodinový výlet letiště Tokyo Haneda - Nagano - letiště Tokyo Haneda (580 km). Ten by totiž svým dobrodružstvím vydal na samostatný článek. Podobně prozřetelná byla volba automatické převodovky (na řazení při průjezdu Tokyem fakt není čas) a náhonu na všechna čtyři kola (nikde se nesype ani nesolí - jezdí se po ledu a sněhu).
Nejcennější pak byla naše tříčlenná posádka auta. Jirka bravurně řídil, Bohdan s Garminem navigoval a já vše kontroloval na druhé navigaci v širším kontextu, sledoval informační cedule, semafory, nevyzpytatelné chodce a splašené cyklisty, kteří se pod náš Nissan vrhali. V jednom by se to při průjezdu Tokyem skutečně nedalo.

Mořskými plody fotograf je živ

Další jinakostí Japonska je jídlo. Zapomeňte na všechno co znáte, tam to nenajdete, tedy, snad jen kromě piva.
Vůbec jsem si nedokázal představit, co tam budeme jíst. Nakonec to tak hrozné nebylo a dokonce i Bohdan, který ještě před rokem tvrdil, že nejí ryby, přežil.
Ryby byly pořád. Všech druhů, barev a velikostí, garnáti, krevety, krabi, chobotnice, škeble (slimáci, jak Bohdan vtipně poznamenal, když se u jejich konzumace olizoval). Vše většinou syrové - pochopitelně, jsme přece v Japonsku.
Večeře se skládala z mnoha drobností, ze kterých se vždy dalo nějak vybrat. Nebo v nouzi největší po česku “zaimprovizovat”, syrové plátky ryb přihřát v horké rybí polévce, například. Když nebylo co, vysvobozením byla rýže, která byla naštěstí úplně stejná jako ta naše.
Byl jsem zvědavý na sushi, ale v Japonsku jsem získal pocit, že je pro místní něco jako nouzový fastfood, podobně jako u nás párek v rohlíku. Nikdo z místních nám to ani nenabídl.

Uvařený fotograf v horské lázni

Velmi sympatickým japonským zvykem jsou veřejné horké lázně - onseny. Má je většina větších hotelů v japonském stylu, každá větší vesnička. Slouží k očistě, rekreaci místních a nezávislému klábosení a navazování kontaktů. Onseny jsou oddělené pro pány a dámy, ale prý existují i lázně společné. Když se do onsenu vypravíte, nezapomeňte se před ponořením do horkého bazénku na plastovém štokrlátku pořádně vydrhnout mýdlem a omýt vodou.
Musím přiznat, že po celodenním nehybném trčení ve sněhu a mrazu s fotoaparátem v ruce je minerální voda při 50°C balzám. Tedy, bohužel pouze při koupeli. Utrápené ztuhlé tělo se sice ve vodě krásně uvolní a rozehřeje, ale člověka to děsně vyčerpá. Když jsme po cachtání v onsenu zašli ještě na pivo, o večerním promazávání a zálohování pořízených fotografií nemohla být řeč. Postupně jsme rychle vytuhli všichni.
Bohužel, i přes naši zoufalou snahu se nám společný onsen nalézt nepodařilo.

Fotografování na ostrově Hokkaidó bylo i přes jistou ledovou nepřízeň dokonalé. Potěšitelné bylo i to, že se mi podařilo itinerář cesty poměrně účelně zoptimalizovat tak, aby vše pěkně navazovalo. Oproti jiným výpravám vyšla tato fotografická cesta vcelku levně, což mě v případě obecně drahého Japonska docela překvapilo.
Svým spolucestovatelům Bohdanovi a Jirkovi se omlouvám za svoje stresy s ledem, kterými jsem jim asi cestu otrávil a za to “odletové vzrušení” v závěru. Jsem vám to říkal, ke konci cesty vždy pozornost polevuje, musíte mě hlídat! Díky za fajn společnost.



Seznam druhů, kterým jsem se s fotoaparátem intenzivněji věnoval
orel východní kamčatský (Haliaeetus pelagicus) Steller's sea eagle
orel mořský (Haliaeetus albicilla) White-tailed eagle
jeřáb mandžuský (Grus japonensis) Red-crowned crane
labuť zpěvná (Cygnus cygnus) Whooper Swan
luňák sibiřský (Milvus lineatus) Black-eared Kite
výr Blakistonův (Bubo blakistoni) Blakiston's fish owl
sika hokkaidský (Cervus nippon yesoensis) Hokkaido sika deer
liška obecná (Vulpes vulpes) Red fox
makak červenolící (Macaca fuscata) Japanese macaque

 

Související odkazy

Trinidad & Tobago, ptačí unikát Karibiku
Únorová Kostarika, pokus o vzpouru
Kostarický workshop, bilance po návratu
Realita africké divočiny, po návratu
Botswana a Zimbabwe, poprvé Afrika
Brazilský Pantanal, fotografická ochutnávka
Národní park Tikal, guatemalské zastavení
Červnové Finsko, noci s medvědem a rosomákem
Fotografování na Špicberkách, ohlédnutí za cestou
Špicberky, na poslední chvíli za medvědy ledními
Skandinávie, ve sněhu a ledu
Ostrov Texel, krátké ohlednutí
Plameňák růžový, Camargue, Francie

 

02-2015-3825 02-2015-3825 Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF16-35mm f/4L IS USM + B+W ND1000, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 33 mm, stativ Gitzo, Clona: 16, Doba expozice: 20.0 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 6. února 2015 12:32:30, Hokkaidó (Japonsko)  Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) Whooper Swan, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 400 mm, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/5000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, 3. února 2015 10:16:05, Hokkaidó (Japonsko) Sika hokkaidský (Cervus nippon yesoensis) Sika hokkaidský (Cervus nippon yesoensis) Hokkaido sika deer, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 400 mm, stativ Gitzo, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, 7. února 2015 10:26:02, Hokkaidó (Japonsko) 02-2015-1477 02-2015-1477 Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 400 mm, stativ Gitzo, Clona: 10, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: +1, Blesk: Ne, 3. února 2015 10:13:27, Hokkaidó (Japonsko) Makak červenolící (Macaca fuscata) Makak červenolící (Macaca fuscata) Japanese macaque, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF16-35mm f/4L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 16 mm, fotografováno z ruky, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, 9. února 2015 9:01:44, Jikokudani Yaen-koen (Japonsko) Liška obecná (Vulpes vulpes) Liška obecná (Vulpes vulpes) Red fox, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 400 mm, stativ Gitzo, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/3200 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, 7. února 2015 11:30:41, Hokkaidó (Japonsko)

02-2015-3882 02-2015-3882 Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF70-200mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 70 mm, stativ Gitzo, Clona: 14, Doba expozice: 1/8 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 6. února 2015 16:03:34, Hokkaidó (Japonsko)  Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) White-tailed eagle, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D Mark II, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, stativ Gitzo, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, 3. února 2015 11:38:43, Hokkaidó (Japonsko) Jeřáb mandžuský (Grus japonensis) Jeřáb mandžuský (Grus japonensis) Red-crowned crane, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 560 mm, stativ Gitzo, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 1. února 2015 16:34:10, Hokkaidó (Japonsko) Luňák sibiřský (Milvus lineatus) Luňák sibiřský (Milvus lineatus) Black-eared Kite, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 560 mm, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/1600 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, 4. února 2015 16:16:42, Hokkaidó (Japonsko)

 

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
14. 02. 2015 , kategorie: cesty, svět
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(11 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Jirsa
Hoj, těším se na makaky. Hlavně, že jste se šťastně vrátili. R.
Ahoj Ondro, príma článek. Cestu vám opravdu závidím. Na makaky bych se také někdy rád zajel podívat. Měj se hezky!
Nádhera - komentář i fotky !!!!!!
Jirka
Ondro naprosto super, moc se těším na další článek a fotky!
パーフェクト
tibor
to je krása
Díky za zastavení, myslím, že materiál tak 4-5 článkům mám, jen se tím musím prohrabat. Do konce února snad ale ještě jeden článek stihnu. I na toho rybožravého výra dojde!
Michal Mašík
Skvělé! Pěkný článek a fotky jako vždy. Už se těším na orly východní.
Muselo to být úžasné. A kde máš fotografii toho výra?
Jirka
Nádhera, už se těším na článek o orlech!
Opět váš standard pane Ondřeji. Zajímavé místo, fajn počtení a špičkové záběry. Díky.