Finští medvědi, bez rosomáka, ale s rysem

Medvědí námluvy

Podobně jako každý rok byly i letos v druhé půli června u našich jezírek medvědí námluvy v plném proudu. Je kvůli tomu sice mizivá šance fotografovat medvíďata, která samice ukryje někde na bezpečném místě. Psal jsem tu o tom už mnohokrát.
Výhodou období říje je ale to, že jsou medvědi velmi aktivní a neustále v pohybu. Během jednoho večera i noci je vidíte na stejném místě opakovaně. Psal bych to i v minulých letech, ale letos to byl doslova extrém. Pořád dokola, možná až sedm různých jedinců. Musím ale přiznat, že ne všichni fotografové viděli všechny medvědy.
Počasí bylo proměnlivé, ale bez výraznějších dešťů. Dalo by se říct, že pro fotografování téměř ideální. Na příjemných 10–16 °C (loni ve stejném termínu bylo 28 °C!) teď z Prahy se slzou v oku vzpomínám. Snad jen toho severského ostrého slunce až téměř do deseti hodin večer bylo někdy příliš.
Trochu výtku je ale potřeba udělit i zvířatům. Když byly o půlnoci ze čtvrtka na pátek nejkrásnější podmínky – mlha nad jezírkem a nad ní nádherné tmavě modro-růžové obláčky – nikde zrovna ani chlup. Jako by se v té nádheře nemohl medvěd s medvědicí konečně spářit přímo před objektivy!

Ztracený rosomák

Tuším, že to nemá každý fotograf zvířat stejně jako já, ale na divočině je nejkrásnější to, že nikdy přesně nevíte, na co budete mít štěstí. Jestli bude krásné světlo, nádherné prostředí, výjimečné chování zvířat, nebo třeba jen to, že vůbec uvidíte své vysněné zvíře. Velmi často se stává, že za některým vzácnějším druhem vyrazíte – někdy i opakovaně – a ono se prostě neukáže.
Rosomák sibiřský letos ve Finsku v červnu po letech znovu chyběl. Nikdo z klientů ho neviděl. Mohl bych tady vypsat desítky důvodů, proč tomu tak bylo, ale mnohem jednodušší je uvědomit si, že tou největší proměnnou v přírodě je štěstí. Když ho zrovna nemáte, mohou být podmínky sebelepší a stejně neuvidíte nic. Naopak se klidně může stát, že svou nejlepší fotografii rosomáka pořídíte z okna ubytování při večeři.
Hledat důvod, proč se nám rosomák tentokrát neukázal, je podle mě nesmysl.
Čím déle fotografuji a o přírodě píši, tím víc si připadám trochu směšný. Za těch dvacet let jsem napsal přes tisíc článků, ve kterých jsem rozebíral, proč některé zvíře pro fotografii vyšlo a jiné ne. Přitom tou jedinou skutečnou proměnnou bývá často jen to, jestli máte zrovna kliku, nebo smůlu.
A navíc – když něco nevyjde, vždycky se těším, že někde jinde o to lépe vyjde něco jiného. Důležité je chodit do přírody a být tam.

Rys v roští

Nejzajímavější fotografie z přírody jsou ty, o kterých se vám ani nesní. Myslím, že když jsme v Praze nastupovali do letadla společnosti Finnair, nikoho z fotografů nenapadlo, že bychom mohli z úkrytu spatřit i rysa ostrovida. A přesně to se minulý týden stalo.
Když nám Jarmila do naší frekventované skupiny na WhatsAppu (ať máme všichni neustálý přehled o tom, co se u jezírek děje) napsala: „... viděli jsme rysa, šel do lesa na JV“, asi jí nikdo nevěřil. I moje odpověď: „Nene?! Co tam pijete?“ byla trochu nevhodná.
Jenže ona ho opravdu měla. O minutku později jsme se o tom všichni přesvědčili na fotografii ve WhatsAppu. Když s manželem čekali na medvědy a rosomáky, prošel jen kousek vedle mezi břízkami rys. Dal jim několik vteřin a jako správná zvědavá kočka se dokonce podíval přímo do objektivu.
Když mi to ráno popisovali, hned jsem si vybavil svůj vlastní zážitek s rysem ostrovidem u tetřívků ve Švédsku. Okamžitě mi bylo jasné, jak silný okamžik to musel být.
Pikantní na tom je, že přestože měli všichni v naší skupině fullframové zrcadlovky nebo bezzrcadlovky s velkými teleobjektivy, Jarmila měla jen kompakt s vestavěným objektivem. Na finského rysa ostrovida to ale parádně stačilo. Stejně jako o pár dní dříve na jeřábka lesního!
Její fotografii rysa jsem dostal zapůjčenou, aby uzavírala tento článek.
I když byla nepřítomnost rosomáka na lokalitě pro některé fotografy zklamáním, věřím, že se akce líbila. Za sebe můžu říct, že jsem si ji s klienty opravdu užil. Byla to pohodová výprava.

Pokud byste chtěli ve volné přírodě fotografovat medvědy hnědé a rosomáky sibiřské (vidíte, a klidně vám je zase slíbím), na termínu ve Finsku v podzimních barvách 21.–25. září 2026 jsou aktuálně ještě čtyři volná místa.
S naprostou jistotou ale všechny varuji, že rysa ostrovida určitě neuvidíte. I když… kdo ví. Třeba bude mít zase někdo štěstí.

Související odkazy
Články o fotografování přírody ve Finsku
Nabídka fotografických cest
Nabídka fotografických workshopů
Fotografie medvědů ve fotobance Shutterstock